Kniha Nádech výdech

Musíme se velmi omluvit, ale čtvrteční přednáška v Centru pro architekturu a městské plánování a release 2.vydání je odložen na pátek 6.dubna. Důvodem je bohužel zpoždění dodávky papíru, kvůli kterému by se kniha nestihla vytisknout. S tím bohužel i tedy souvisí dodání knihy těm, kteří si nestihli vyzvednout 1.vydání. Za možné komplikace se velmi omlouváme.

Facebooková stránka události zde:

https://www.facebook.com/events/175392203096329/

2.doplněné vydání bude hned po křestu k dispozici v prodejně nakl.BiggBoss Merch Or Die na Praze 3. 

Radostnou zprávou je to, že na dubnové akci bude již k dispozici 15ti kusová exkluzivní série betonového výdechu 40 PP Václava Hilského ze stanice Pražského povstání. Autorem fantastické "mini-repliky" této brutalistiní perly je Adam Tureček.

Skvělé zprávy. I díky Vaší podpoře se náš Nádech výdech dostal mezi finalisty soutěže Nejkrásnější kniha Česka 2017. 

První vydání Nádech výdech je nyní vyprodáno, nicméně v současnosti se na 15.března chystá vydání druhé.Obsahovat bude nejrůznější opravy i aktualizovanou kapitolu o nádherném výdechu v Sadech Sv.Čecha a jeho vzniku od architekta Ladislava Dufka. 

Pro majitele prvního vydání budeme mít k dispozcici "online aktualizaci" knihy - obsahuje všechny změny na stránkách v PDF tiskové kvalitě volně ke stažení. Takže pokud chcete mít aktuální verzi, lze si změněné stránky třeba dotisknout.

U příležitosti 2.vydání se také uskuteční přednáška autora knihy Jana Charváta zaměřená na nerealizované výdechy pražského metra a dosud nepublikované fotografie a další dokumenty. Uskuteční se v CAMP - Centru architektury a městského plánování 15.3. od 18 hodin. Vystupujícími hosty budou také ak. sochař Petr Šedivý, autor ohroženého výdechu a kašny Sjednocená Evropana na nám. Jiřího z Poděbrad a architekt Ladislav Dufek, autor stanice Náměstí míru a výdechu v sadech Svatopluka Čecha.

Vstup zdarma. Registrace zde. 

Pokud někdo neměl štěstí na termíny vydání knihy či po osobní domluvě, bude možnost si Nádech výdech vyzvednout i po skončení této akce právě tam.

Dobrý den všem,

Přípravy křestu i tisk knihy pokročily. Dnes navíc začínáme s přípravou triček a sítotisku. Vše podle plánu.

Křest knihy se uskuteční 6.prosince. Prodejní a výdejní stánek knih i odměn ve vestibulu stanice Jiřího z Poděbrad od 7 do 18 hodin. Autogramiáda a diskuse s autory od 16 do 18 hodin. Křest v 18 hodin.

Podrobnosti ke křestu budou také uvedeny zde na FB události:

https://www.facebook.com/events/1981993848683147/

Prosím ty, jejichž odměnou byla (i) pohlednice o sdělení motivu, který na pohlednici chtějí (Opatov, Jiřího z Poděbrad, Roztyly, Háje, Vltavská nebo Sady Sv.Čecha).

Ti, kteří se nakonec rozhodnou knihu a odměny od nás nechat doručit poštou (a neměli předplacenou nabídku za 100 korun), nabízíme vedle osobního odběru možnost poštovným na dobírku (poštovné, balné a doprava za 200 korun). 

Možný bude také osobní odběr knihy nebo merche v sídle Analog Bros na adrese Mánesova 70, Praha 2,  a to v termínech: 11. 11. 2017 od 16.00-18.00 nebo 12. 11. 2017 13.00-18.00.

Díky a těšíme se na Vás!

Honza Charvát

Mé vřelé a upřímné díky směřují všem, kteří se mi rozhodli jakkoliv pomoci s knihou Nádech výdech. Vybrali jsme 134 % a celkově 181.626 korun, což myslím bude stačit na pár týdnů večírků :)

Ne, zcela vážně: vše jde samozřejmě do knihy a výroby dárků pro vás, podporovatele! Teď, když získáme  vaše kontakty a přesné požadavky, spočítáme, kolik je čeho potřeba a zhruba do příští středy vám zašleme podrobné informace. Kde si ceny převzít a adresy pro případě zaslání a podobně.

A také zašleme další podrobnosti o chystném křtu knihy na nám.Jiřího z Poděbrad 7.prosince, kde bude již od rána stánek v metru k vyzvednutí cen. Také si zde budete moci přikoupit trička či zbylé sítotisky. Podpisy i pokec s autory je plánován mezi 16 a 18 hodinou. V 18 hodin se odehraje samotný křest za účasti řady architektů metra, přímo u místního výdechu Petra Šedivého. Knihu pokřtí samozřejmě i Vladimir 518, který v jejím samotném zárodku rozptýlil mé hryzavé pochyby o jejím potenciálu a napomohl tak významně k tomu, že Nádech výdech se doopravdy nadechne. 

Díky ještě jednou a těším se na vás!

Honza Charvát

Nádech. Výdech! Jdeme do finále! Včera jsme s grafikem Honzou Matouškem kontrolovali nátisky knížky v příbramské tiskárně. Barevnost je v pořádku a tiskaři ji věnují extrémní péči. Přidáváme vizualizaci toho, jak bude knížka vypadat a také několik ukázek stran z jejího obsahu. Doufáme, že potěší! Na HitHitu zbývají dva dny a máme splněno.

Díky všem za podporu!

Honza Charvát, autor

Perfektní zpráva: máme 100% splněno! Díky všem

Kniha je prakticky celá zalomená, nyní se postprodukují fotografie a grafika. Ještě tento týden jde do tiskárny! 

A další dobrá zpráva je, že samozřejmě jedeme dál, zbývá ještě 16 dní. A spousta skvělých odměn tady na HitHitu je stále nevybraná, včetně pár zbývajících sítotisků a triček. A samozřejmě knihy za zvýhodněnou cenu!

Dnes jsme prolomili další pomyslný milník: vybrali jsme 75% z cílové částky. Hrozně si toho vážíme,  děkujeme a věříme, že z knížky budete mít radost!

Nekecáme a makáme: dnes náš grafik Honza Matoušek zalamuje poslední části knížky a také vybíráme finální podobu jejího obalu. Kloníme se k verzi obalu z viskózního černého plátna s typografickou ražbou. Vizuální efekt je fantastický a vlastnosti a výdrž bude mít obálka jako větrák z metra od ZVVZ - vydrží skoro všechno. Když bude schovaný v metru, tak přežije i jadernou válku.

Dnes také končí možnost mít své jméno v knížce v sekci podporovatelů, tak jestli ještě váháte, tak máte poslední možnost...

Máme 23 dní do konce a počet Vás, našich podporovatelů, se přehoupnul přes plnou stovku!

Oslavme to ukázkou další odměny - sítotisku pětice nikdy nerealizovaných výdechů pražského metra, jejichž návrhy a plány jsem objevil během svého dvouletého pátrání. Jedná se o číslovaný originál sítotisku z limitované 50 kusové edice formátu B2. Autorkou kreseb a grafického ztvárnění je Kristína Ambrozová z legendární pražské sítotiskové tiskárny Analog Bros. 

Jaké výdechy (o jejichž historii si samozřejmě přečtete v knize) tedy na sítotisku konkrétně najdete?

1. Nezrealizovaný výdech autora Nuselského mostu Stanislava Hubičky na Bulharu trasy metra C.

2. Futuristický výdech architektky a spoluautorky stanice Anděl (dříve Moskevská) Marie Davidové, který měl stát u nikdy nerealizovaného centra Vědeckotechnických informací architekta Karla Prágra na Invalidovně trasy metra B.

3. Monumentální výdech metra kombinovaný s vodním prvkem vytvořený jako promyšlený koncept pro smíchovském náměstí 14.října architekta Zdeňka Drobného (autor ceněné stanice Malostranská).

4. Koncept výdechu do tajné stanice metra trasy A na Klárově, který měl spolu s architektem Josefem Kalesem dotvářet proslulý umělec Zdeněk Sýkora.

5. Výdech do stanice Strašnická, který v průběhu jediné noci navrhl spolu se svoji manželkou architekt stanice Smíchovské nádraží Josef David.

Sítotisk je součástí odměny "Výdech, který byl i nebyl"  za pouhých 990,- korun. K němu dostanete samozřejmě i knížku, pohled a když to stihnete do zítra (2.11.2017) do 12:00 hod, tak i poděkování v knize.

Ale pospíchejte, této skvělé odměny už zbývá jen 16 kousků!

Honza Charvát

Skvělé pondělí: za necelý týden jsme v polovině cílové částky! Děkujeme!

Jako bonus sdílím krátký úryvek z kapitoly knihy věnované jednomu z nejznámnějších pražských výdechů. Je to v výdech značený územ metra jako 10 JP na nám.Jiřího z Poděbrad.  Autorem je sochař Petr Šedivý, který jej realizoval v roce 1981 společně s místní fontánou Sjednocená Evropa, o jejímž dalším osudu nyní sochař bojuje s radnicí Prahy 3. Tento (krácený) text tak nabývá na své aktuálnosti...

(foto: Jan Třeštík / Nádech výdech (c)

Výdech 10 JP se vzdorovitě dme přímo před Noemovou archou inspirovaného kostela Nejsvětějšího srdce Páně slovinského architekta Josipa Plečnika na vinohradském náměstí Jiřího z Poděbrad. Dvěma nejdůležitějšími protagonisty příběhu tohoto unikátního výdechu je akademický sochař Petr Šedivý a architektka a autorka řešení místní stanice metra Anna Hübschmannová (viz trasa B 64 NR a 70 VS). Byla to právě ona, kdo trval na realizaci fontány a dalších sochařsky pojatých prvků náměstí a prosadila související výtvarnou soutěž. 

Sochař Petr Šedivý na dobové fotografii s bustou zpěváka Micka Jaggera. (foto: archiv P.Šedivého)

Dvaadvacátého listopadu 1977 se výtvarná rada usnesla, že sochařská realizace podoby náměstí Jiřího z Poděbrad má být zadána bez soutěže napřímo profesoru VŠUP Bedřichu Stefanovi, někdejšímu členovi prvorepublikového Devětsilu (shodou okolností byl i autorem plastik právě nad průčelím zdejšího Plečnikova kostela, počínaje rokem 1940 nad nimi strávil dlouhých patnáct let). Zhotovení kašny s reliéfem nesoucí pracovní název „Mírová mise husitského krále“ Bedřich Stefan však k překvapení všech odmítá. Podle svědectví Petra Šedivého s omluvou, že se na takový úkol již necítí. O několik let později, pouhý rok po dokončení projektu kašny a výdechu, v březnu 1982 Stefan ve věku 85 let umírá.

Sochař Petr Šedivý před modelem své kašny Sjednocenná Evropa. Zakázku získal v soutěži poté, co ji odmítl legendární Bedřich Stefan (foto: autor, 2016).

Komise tak přichází s alternativním řešením – osloví čtyři další sochaře formou konkurzu. Dva z nich – profesor Jiří Dušek a Karel Kuneš z Karlových Varů – nabídku vůbec nepodají. „Chudák Dušek, když dostal tu velkou obálku s podmínkami soutěže, tak si ji dal v ateliéru na štos svých věcí a ona mu zapadla za stůl. A když mu přišel telegram: DOSTAVTE SE ZA TRI DNY S PREZENTACI VASEHO MODELU, tak se už jen chytil za hlavu,“ vzpomíná po letech třetí účastník tehdejšího konkurzu Šedivý, tehdy čerstvý absolvent AVU.

Původní a nerealizovaný návrh výdechu na nám.Jiřího z Poděbrad.

Jediný protinávrh Šedivého tak patří dnes již zesnulému sochaři Vendelínu Zdrůbeckému. Jeho koncept ale narazí. „Zdrůbecký tam vložil něco, co je úplně cizí. To je předimenzované, to chce lapidárně jednoduché osazení hmotou. To jednoduché pojetí té formy Šedivého lépe vyhovuje,“ čteme v unikátním stenozáznamu diskuse členů komise. Vítězí návrh Petra Šedivého, který ovšem ve zmatku zapomněl připravit návrh větracího komínu. Dodělat ho musí dodatečně a komise mu strhne odměnu.

10 JP krátce po svém dokončení v roce 1981. (foto: archiv A.Hübschmannová)

Vaše podpora naším motorem! S tím by se dal vyvěsit i transparent při prvomájovém pochodu.

Anebo se obléci do tématického trikotu navrženého pro náš projekt Kristínou Ambrozovou z Analog Bros. Kristína v současnosti pracuje i na podobě limitované 50ks edice dvou sítotisků Nádech výdech, které jsou také součástí některých odměn tady na HitHitu. 

Tričko zobrazuje nikdy nezrealizovaný monumentální výdech metra kombinovaný s vodním prvkem, který měl stát na smíchovském náměstí 14.října mezi stanicemi Anděl (tehdy ještě Moskevská) a Karlovo náměstí. Autorem  tohoto promyšleného konceptu byl architekt Zdeňek Drobný (mj. autor ceněné stanice Malostranská, vestibulu metra u Palackého náměstí a řady  vodních děl a koupališť v tehdejším Československu, včetně rekonstrukce oblíbené pražské plovárny Džbán). Původní, výtvarnou komisí předběžně schválený návrh počítal s 13 metrů vysokým výdechovým komínem opláštěným vertikálně umístěným tuctem chrličů, jakýchsi „skluzavek“, zakončených u paty výdechu ohybem. V těchto žlabech pak autoři zamýšleli v různých výškách skluzavek umístit kovové kulovité objekty zachycené v jednotlivých fázích jejich v čase zastaveného pádu. Tenhle nikdy nepostavený výdech se tak nadechne alespoň na našem tričku.

Pokud jste zvolili odměnu bez trička a zjistili jste, že bez něj nemůžete být, bude možnost ho koupit určitě na release knihy a pak následně v e-shopu Bigg Boss

Sami porovnejte podobu nerealizovaného výdechu s tím nakonec postaveným. Okolo podoby tohoto výdechu se ještě před výstavbou vedla veliká "bitva". Její průběh máme ostatně vcelku podrobně zadokumentovaný v naší knize. 

Originální vizuální koncept výdechu "60 14" kombinovaného s vodním prvkem od dnes již zesnulého architekta Zdeňka Drobného.

Když se tehdy řeklo 3D model, určitě se nikdo nehnal k počítači. Tento improvizovaný model  nikdy nepostaveného výdechu architekta Drobného pochází z jeho pozůstalosti, stejně jako pečlivě vedený seznam vlastních realizací. Poskytnuto díky laskavosti jeho rodiny.

Aktuální podoba výdechu na smíchovském náměstí. Foto: Jan Třeštík / Nádech výdech (c) 

Pracovní ukázka z kapitoly věnující se tomuto konkrétnímu výdechu.

Díky za pozornost,

Honza Charvát

Díky moc všem, kteří jste dosud přispěli: za den se vybrala celá čtvrtina, to je skvělá zpráva. Za svoji laskavost také již vcelku brzy získáte do knihovny pěkný sběratelský kousek.

Jako nadstandardní poděkování pro přispěvatele (a zlomení těch váhajících) tady mám zatím alespoň pár dalších vizuálních bonbónků, z nichž většina se ani do knihy ani nevejde. Týkají se výdechu 65 FR (značení podle úzu Dopravního podniku, které přebírám i v knize a s tímto číslováním i typograficky a obsahově pracujeme) na Florenci od jednoho z nejaktivnějších architektů metra, zesnulého Vladimíra Uhlíře. Tento výborný architekt si zakládal i na úzké spolupráci s umělci na dotváření interiérů i exteriéru stanic naší podzemky a stál i mj. za stanicí Vltavská, Roztyly a Pražského povstání (kde místní výdech navrhlo architektonické eso Václav Hilský).

A podíváme se i, jak takový výdech vypadá vevnitř, tedy dole v podzemí. Části textu jsou přímo z naší knížky.

Výdech trasy B na Florenci od Vladimíra Uhlíře; foto Jan Třeštík, Nádech výdech (c)

Je to zde, kde nenápadným poklopem v propojovací chodbě mezi trasami B a C slezeme po kovovém žebříku do metra v metru: servisních a technických tunelů. Pro běžného cestujícího tyto pomyslné cévy živého organismu podzemní dráhy zůstávají prakticky neviditelné, skrývající svá domnělá i skutečná tajemství. Stovky a tisíce metrů dlouhých chodeb, zdánlivě bez účelu, působí surreálně. Tady v podzemí každému dojde, že se nachází v tajemném pražském podsvětí, kde platí jiná pravidla. Ostatně, je tu jiné vše: vůně i teplota vzduchu, tlumené zvuky, co někde z hloubky břicha rozvibrují celé tělo, statická elektřina, bludné proudy i umělé světlo. 

Propojovací chodby, kterými kráčíme, vydávají temné, basové zvuky, které se nám dostávají každým pórem v těle někam dovnitř. Navigační smysl zde pod zemí funguje jinak, v mém konkrétním případě snad vůbec. „Čím delší cesta, tím menší riziko,“ vybaví se na mysli nechtěně pravidlo ze Stalkera Andreje Tarkovského pro pobyt v „Zóně“. 

A pár desítek metrů odsud leží plíce metra -ventilátory. 

Tyto dva konkrétní kusy stejně jako všechny ostatní ventilátory metra vyrobili v továrně ZVVZ Milevsko. Dvojice schovaná v podzemí Florence nese typové označení APE 1800 s disponuje celkovým výkonem 55 kW, který jí za plného výkonu umožňuje vyfukovat ven vzduch rychlostí 45 m3 za vteřinu.

Teprve za ventilátory jsou otevřené mnohatunové „dveře“ ochranného systému metra. A když se člověk kolem nich protáhne s téměř nábožnou úctou, při které si snadno představí zcela zbytečný útěk před jaderným útokem, spatří konečně výdech 65 FR architekta Uhlíře zevnitř.

A je to pohled, který stojí za to: žebříky šplhají nahoru pro obyčejného pozemšťana v podivných spletencích, z nichž teprve po chvíli začne vyplývat jejich vnitřní řád. Nahoře pětačtyřicet metrů nad našimi hlavami prosvítá stydlivě denní světlo. Než se oči přizpůsobí, zdá se, že žebříky končí opticky v nebi. Ve skutečnosti končí na zaprášeném parkovišti autobusů přímo pod magistrálou směrem k autobusovému nádraží. 

všechna barevná fota: Jan Třeštík, Nádech výdech (c)

Autor celkem čtyř stanic metra: architekt Vladimír Uhlíř na dobové fotografii (cc - wikicommons)

Díky za přečtení ;)

Honza Charvát