„Vepř s flétnou“, básnický exot a figura Brna, slaví sedmdesátiny. V nakladatelství Větrné mlýny vychází narozeninový výbor jeho nejpůsobivějších básní, doplněný o dodatky z pera a objektivů těch, se kterými se Leoš Bacon Slanina na své cestě setkal.
Autor: Větrné mlýny
Brno, Jihomoravský kraj, Česká republika
Všechno, nebo nic. All or nothing. Project finished on 4.3.2016 at 16:39.
Josef Kleofáš Slanina je nám všem dobře znám. Nikdy nechtěl být ničím jiným než spisovatelem. Rozhodně nemůže být podezříván z insitnosti, nikterak není insitní, kterýmžto adjektivem ho poctívá p. dr. Valoch v programu klubu MPVU. Už to, že se věnoval vědomému studiu fenomenalalogismu, že pro něho není tajemstvím dílo Karla Weinfurtera, že pro něho neskrývá tajemství žádný brněnský antikvariát, svědčí o tom, že je školen, že insitnost jest výmyslem závistivého doktora, který se tak nejvýš nadchne nad hromadou sirek slepenou Radkem Kratinou nebo pocákanými výkresy Milana Grygara, ale nikdy ne hvězdnou oblohou nad sebou nebo mravním zákonem v sobě.
J. K. Slanina píše na určitém místě svých spisů, když vypráví o jednom svém snu: „Topím se. A to je dobře. Ve snu se nemohu utopiti.“ A tak je to s jeho dílem. Kádě plné jeho děl, které plodí denně rychleji než králík Osvald, jsou mu bezpečným bazénem, ve kterém se neutopí, protože si přece nenechá zdát sny, ve kterých ho tahají z vody nebo také převážejí do márnice. Aby to tak musel po probuzení platit!!!. To raději nic.
Jak charakterizovat dílo J. K. Slaniny? To, že nejzákladnějším jeho pocitem je — odkud přicházím — kam jdu — co chci, není třeba zdůrazňovat. Nás zajímá, na jakém pozadí se to děje. Je to především město, město mu cizí, i když v něm žije 27 let: „Vstávám uprostřed cizího města neznámo jak, neznámo kde, vím jen, že blízko toho města hodil do neznámého života uprostřed této naděje, abych byl pro příštích 27 let něčím šíleně vzdáleným těmto okamžikům těchto let…“
Kdyby se nenarodil tak pozdě a kdyby ho naplňoval obdiv k městu, k městskému folklóru jako člen SKUPINY 42, mohl být nazván jejich souputníkem. Dnes ovšem mu zůstává místo v obrazech Františka HUdečka, kde je oním pověstným nočním chodcem.
Široká chapadla jeho díla zabírají krajinu erotiky, dusno vagónu, kde voják przní služku, erotiku kralující a uvolňující se v sakristiích: Eros vylupuje v jeho textech oči a trhá kalhotky blonďatých dívek. Poučen Jiřím Veselským a Georgem Bataillem neváhá přikročit ke studiu anální erotiky.
V poslední době pokryl mastnou rukou vesmír a nekonečno a nakukuje do jeho kuchyně. Věnuje se magii, mystice a všude vítězí. Jeho specifický humor, jehož devízou je: „Neserte mi holoubkové, su takové, jak mě tam matka příroda vrhla na zem.“, nenechává nikoho na pochybách, že Léo Slanina-Bacon si nechá každým tahat za fousy.
Bibliografická poznámka:
Léo Slanina-Bacon se narodil 13. března 1946. Od vinného sklepu přes čs. televizi došel až do Výzkumného ústavu elektrických strojů točivých, kde řeže železo. Proto pozor na něho. Publikoval zatím v rukopisných Pracovních sbornících KORUNA (I. a II.), jediný literární večer měl doposud v klubu Helias v březnu 1971.
(Pavel Řezníček, FLÉTNA S VEPŘEM, 1974)
Chceme vydat krásnou knížku, výbor těch nejlepších básní, které kdy Leoš Bacon Slanina napsal a chceme mu za to zaplatit slušný honorář. V dodatcích ke knize doplníme texty napsané pro Leoše a o Leošovi, fotky a další materiály, které se podaří sehnat a budou se hodit. Editorkou svazku je Dora Kaprálová. Graficku podobu řeší Kateřina Wewiorová. S HitHitem to naposledy vyšlo Martinu Reinerovi, tak jsme si řekli, že by to mohl zkusit i básník z opačného sociálního spektra.
Leoš Bacon Slanina, ročník 1946, vzdělání základní, plus setkávání s velikány, jakými byli Oldřich Mikulášek, nebo Jan Skácel. Na cestě životem jej dále ovlivnili přátelé z brněnské bohémy, surrealista Pavel Řezníček, dramatik Arnošt Goldflam, básník Zeno Kaprál a další. Leoš hrával na divadle v inscenacích předních českých režisérů, pracoval s J. A. Pitínským, Vladimírem Morávkem, Arnoštem Goldflamem, objevil se i ve filmu. Bacon ale především zanechal nesmazatelnou stopu v krajině české poezie. Vydal na deset básnických sbírek, je zastoupen v Almanachu Lepě svihlí tlové a na mnoha dalších místech. V březnu 2016 se tento „Vepř s flétnou“, jak jej něžně nazval Pavel Řezníček, dožívá sedmdesáti let. Ve Větrných mlýnech u té příležitosti vychází výbor, který shrne ty nejlepší Leošovy básně, jež za svůj plodný život napsal. Kniha bude doplněna o dodatkové texty z pera přátel a známých, většinou samá slavná jména. Součástí vydání bude snad, to záleží na nás všech, i CD s nahrávkou dokumentu Moře moc času Leoše Slaniny.
Opět mám moře moc času do večera
Tak se toulám uličkami starého města
Bát se stínů co unikají vlastnímu životu
Bojí se vystoupit z nočního rychlíku
Dnes v noci se mi o tom zdálo
Strašně moc to bolelo
Někdy si připadám jako sochař
Zatím jsem vyučený tesař
Nejsem z rodu Kristova
Ještě tuto noc budu spát někde na ulici
Zítra sám sobě cizincem
Opět mám moře moc času
než budu vyhozen do večera
Vydáváme knížky (www.vetrnemlyny.cz), pořádáme literární festival Měsíc autorského čtení (www.autorskecteni.cz), točíme filmy o spisovatelích a literatuře.
Leoš Bacon Slanina je básníkem i básní, v polovině března mu bude sedmdesát a už nemá psa Kerrrynu. Pořád píše, jako vdycky psal, do Brna, kam patří, ale už dojíždí jen na kontrolu k lékaři a na návštěvu různých nakladatelství, kde sbírá knížky, aby je pak odnesl do antikvariátu a mohl si koupit tabák do své dýmky. U příležitosti jeho kulatin chceme ve Větrných mlýnech vydat výbor jeho nejpůsobivějších básní a zaplatit mu za to slušný honorář. Obohacen bude autor i literatura, tím pádem také my, čtenáři.
Nevíš čím to je že podzimní dny jsou tak klidné vznešené jako dáma procházející se vznešeně s přídomkem po korzu sem tam tam sem Ištenem Ištenem hrál mi cigán do ouška byli jsme zpití oba nechápal jsem ho on pro změnu mne jen Ištenem Ištenem Nemtudom Nemtudom Ištenem Ištenem ach co než sebou…
VíceDny a měsíce dnes nepočítáme; ty drobné si, pane vrchní, nechte od cesty. Nám stačí roky. Bylo to ten rok, kdy jsme v Koruně nahlas předčítali z Ba kovy brožůry Sto jisker etických. Bylo parné léto a do lokálu vstoupila krásná mladá cigánka. Chovala se hodně nenuceně v tom našem lokále. A tak jsme…
Více
Komentáře