Kniha #tožtak aneb převážně nevážně o životě se seniory

Prosím všechny, kterým zatím nebyla doručena knížka s dárkem, aby se ozvali na můj mail komikom@seznam.cz a napsali tam svoji aktuální adresu. Krabice s dárky se mi vrací zpět, protože si je nevyzvedáváte. Buď Vám nedává pošta oznámení do schránky, anebo nechcete, či co já vím. Posílám zásilky doporučeně, takže oznámení byste měli dostávat. Děkuji, Mirek K.

Tento týden jsem začal rozesílat knihy s dárky, zdržení nastalo jednak v tiskárně, hned nato zemřel tatínek, já si zlámal pravou ruku a na konci roku mne postihl Covid. Chtěl bych, abyste byli všichni uspokojeni do konce ledna, snad se mi to podaří, jen to nejde tak rychle, protože jsem na všechno sám.

Tak jsem se dočkal, tatínka konečně ve středu propustili z nemocnice. Jsem rád, protože bez něj bylo doma docela prázdno. A jen jej přivezli, už to začalo - srandičky, srandičky, srandičky. Aspoň na chvíli jsme zapomněli, že jsme vlastně oba nemocní lidé. A rozhodli jsme se spolu tak, že pokud se tady na HitHitu vybere do konce výběru peněz na náš projekt, 400 000 Kč, věnujeme Domovu seniorů ve Bzenci částku 20 tis. Kč tak, aby si každý z klientů mohl koupit dárek, nějaké dobré jídlo či drobnost kterou chce, ale je mu líto za ni utratit peníze. Při návštěvách tatínka v nemocnici jsem si totiž všiml a tatínek taky, že za některými seniory, kterých na Interně  ležela většina, nikdo na návštěvy nechodil a nepřinesl jim ani pár kousků ovoce či džus. Takže, chcete-li udělat seniorům radost, přispívejte ...

Za tu dobu, co se starám o tatínka, jsem vůbec nikde sám nebyl. Vždycky jsem s sebou bral tátu, anebo když jsem někam jel, nejpozději za dvě hodiny jsem se vrátil domů, kdyby mne potřeboval. Od té doby, co je v nemocnici, mám času habaděj. Jenže, ani nevím, co s volným časem. Ano, starám se o zahradu, udělal jsem vinobraní, všechno poklidil, ale tatínek mi chybí.

A tak píšu, vlastně už mám napsánu část další knihy, denně za tatínkem chodím do nemocnice a rozmlouváme spolu, ale je to prostě málo. Navíc, namísto toho, aby mi jej pustili domů v pátek, jak se původně předpovídalo, přišly komplikace a nepustili jej ani dnes. Všechno se odkládá na středu, to už by mělo snad definitivně klapnout. Snad už bude všechno v pořádku a tatínka v tu středu pustí. Chybí mi, moc mi chybí ...

Pakliže jde o odměny, jsou nastaveny tak, že vždy je doprava v ceně a vždy je knížka podepsána autory.

V běžné distribuci a po ukončení sbírky na HitHit, bude knížka stát 399 Kč bez dopravy a podpisů. Je tedy výhodnější objednat si ji právě přes HitHit, vyjde to levněji a navíc bude podepsána.

Chtěl bych tímto poděkovat všem lidem, kteří na vydání knížky #tožtak přispěli, čímž bylo dosaženo cílové částky těsně po polovině doby, kdy je na ni přispíváno.

Nyní již nic nebrání tomu, aby vyšla v oznámeném termínu, pakliže nezasáhne vyšší moc. Odteď už půjdou všechny další příspěvky na umoření nemalého vlastního vkladu do projektu, do organizace křtu knihy a pokud by ještě zbyly nějaké peníze, pak jimi podpořím nějaký projekt, který bude alespoň částečně zaměřen na základní hodnotu, kterou s tatínkem vyznáváme a tou je lidskost a víra v člověka ...

Když jsem byl všera za tatínkem, tedy spoluautorem knížky #tožtak, byl jsem překvapen tím, jak prospívá. Byl samý žert, nechal se ode mne oholit a už kul plány na pondělí, kdy jej pustí. 

Taky jsme se spolu bavili o tom, kde uděláme křest knížky, tedy, pokud se na ni vybere a došli jsme společně k názoru, že se bude konat ve Bzenci, kde jsou krásné prostory pro pořádání a kde je taky dostatek ubytovacích kapacit.

Jenže, k tomu, aby knížka vyšla, chybí ještě dvěstě tisíc. Asi jsem totiž přecenil své síly na poli propagace knihy, nechal se unést a objednal mnoho výtisků.

Tím bych Vás chtěl všechny požádat, šiřte prosím zvěsti o tom, že knížka vyjde, do konce výběru je ještě přes dvacet dní a mohli bychom to společně dokázat.

Dnes za tatínkem nejdu, mám po včerejší transfuzi teplotu, tak se vypotím a za tatínkem půjdu až zítra ...

Protože je tatínek v nemocnici, nemám si ani s kým připít. Vyřešil jsem to za pomoci dvou Twetřanů šalamounsky. Na dálku jsme si připili rumem a poslali si fotky panáků. Už se nesmírně těším, až tatínka v pondělí přivezou z nemocnice a dám si s ním malou štamprlku slivovice. A taky se těším na jeho další příběhy, které však nebudou v knížce #tožtak, ale v knížce, která bude za rok následovat. Rozhodl jsem se totiž, že se pokusím každý rok napsat knížku. Ovšem, za předpokladu, že tato první bude mít úspěch ...

Přišel jsem za tatínkem do nemocnice a zjistil, že mu je viditelně lépe. Dokonce se mnou natočil krátké video, které byť amatérské a neumělé, zveřejním u tohoto projektu.

Tatínka, tedy spoluautora knížky, včera v dopoledních hodnách odvezla záchranka do nemocnice pro náhlý a nečekaný kolaps srdce. Mám obavy, aby to přežil, dle lékařů je však prognóza dobrá. 

Prosím, přispívejte na tu knížku, ať se tattínek jejího vydání dožije. Vydání je nesmírně drahé a vše musíme platit dopředu, protože je to náš první počin na tomto poli. Děkuji moc Mirek

V naší obci proběhl sraz rodáků a oslavy 650 výročí založení obce. Fotografie, Tweety a povídky z této akce jsou součástí knihy.