Slovensky
Česky
English
Milí přátelé, radost ze skutečnosti, že se díky vám během pár dní podařilo vybrat skoro polovinu částky na knihu Příliš mladí na válku, zkalila smutná zpráva, že dnes večer zemřel v Bratislavě generál Milan Píka (+96), jeden z dosud posledních žijících hrdinů chystané knížky. Vzpomínám si na setkání u něj doma před třemi lety, když jsme spolu natáčeli rozhovor a vyprávěli si u kávy kromě jiného také o rozdílu mezi českým a slovenským prezidentem.
Milan Píka odešel do exilu, když mu bylo pouhých 17 let. Připojuji část rozhovoru, která se vztahuje k tomuto období.
"Když jsem tenkrát odcházel, byl jsem sedmnáctiletý chlapec, který chodil do šesté třídy gymnázia. Chtěl jsem bojovat za vlast, říkal jsem to i otci, ale nevěděl jsem jak ani kde. Věděl jsem ale, že musím jít. Ani ne vlastní vůlí a přičiněním jsem se dostal do Francie a počátkem léta 1940 do Anglie. Tam mě navlékli do uniformy a neptali se mě, kolik je mi roků. Bylo mi sedmnáct, sloužil jsem u Královského letectva a prožíval všechno jako mladý kluk. Neuměl jsem ani slovo anglicky. V létě 1940 jsem nastoupil k 310. čs. stíhací peruti, a protože jsem kvůli oční vadě nemohl létat, dělal jsem všechno možné včetně administrativy. Účastnil jsem se obrany Anglie a chtěl jsem odejít za otcem do Sovětského svazu spolu s Františkem Fajtlem, ale tam mě nepustili. Válku jsem ukončil jako nadporučík britského Královského letectva..."
Pane generále, teď už jste se znovu po 70 letech setkal se svým nezákonně popraveným otcem Heliodorem Píkou, o jehož rehabilitaci a očištění jména jste desítky let usiloval. Děkuji vám oběma za vaši statečnost, moudrost a pokoru, a sbohem!