TURNOVÝ HÁJ 5 je pátá kniha sloupků, které vycházely v časopisech Instinkt a Reflex pod stejnojmenným názvem. Ráda bych prostřednictvím Hithitu získala prostředky na její výrobu. Loni se to díky vám povedlo, tak snad i letos. Pojďme na to!
Autor: Eva Turnová
Česko
???project.detail.fixedGoal??? Všetko alebo nič. Projekt skončil 16.2.2017 v 12:34.
je literárním projektem Evy Turnové, autorky sloupků, které vycházely v časopisech Instinkt a Reflex.
Hutné minipovídky, nabité odzbrojující ironií glosují současnost, se kterou se často musíme potýkat.
"Počáteční ideou bylo vydat několik sloupků jako leporelo, ale díky mému nepochopení se to zvrtlo, vznikla kniha a u toho už zůstalo."
O ČEM TO JE
Sloupky jsou reflexe z mého života, někdy líčené podle skutečnosti, jindy dofabulované.
Hlavní postava je žena středního věku, tak trochu mimoň, která svoje „mimoňství“ líčí jako trvalou neschopnost, nebo spíš neochotu sžívat se s tím, čemu se obvykle říká mainstream, a takzvaně v něm obstát. Jedním z terčů sebeironických glos je přitom i skutečnost, že každodennímu mainstreamu tak docela uniknout nelze: rohlíky, domácí úkoly, složenky a telefonáty pojišťováků byly, jsou a budou všude; nálepka mimoně tudíž celoživotně otřásá jejím/mým egem.
Příběhy jsou často o tom, že hranice mezi tím, kdy člověk nachází smysl svého každodenního pobytu a kdy propadá zoufalství, je hodně křehká. Témata jsou jednak provařená – láska, vztahy, strach, odpuštění, utrpení; jednak souvisí s prostředím, ve kterém se pohybuju - hraní s kapelou, a pak třeba i proces psaní, hraní si se slovy a úplné fabulace.
KNIHA
Knihy fejetonů, obohacené vlastními ilustracemi, už čtyři roky vycházejí pod vlastní značkou Eturnity, letos vyšel výbor ze všech dílů v nakladatelství Argo pod názvem BE100F (best of).
Ke vzniku pátého dílu Turnového háje, na kterém se právě pracuje, můžete svým dílem přispět i vy.
RECENZE
Hudební kritik Petr Dorůžka o Turnovém háji říká:
„Když rocker překročí hranice své profese a napíše knížku, výsledek je někdy poťouchlý, často legrační a téměř vždy nekonvenční, čehož první důkaz podal John Lennon v textech do češtiny překládaných jako Písání. Žánrově nepříliš vzdálený je Turnový háj Evy Turnové. Knížku tvoří podobně jako v Lennonově případě miniatury, v nichž se protínají ostré, někdy až zákeřné metafory s kaleidoskopickými vzpomínkami, výsledný efekt je překvapivě osvěžující.“
BIO
Eva Turnová vystudovala filozofickou fakultu. Přeložila knihu Marka Vonneguta Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka a řadu dalších filmů a scénářů. Hrála ve filmech Honzy Hřebejka, Petra Zelenky a Viktora Tauše. Působila jako basistka v kapele The Plastic People of the Universe, nyní vede hudební projekt Eturnity.
Částka, kterou je pozřeba vybrat, bude použita na tisk a úpravu knihy, tak, aby se stihla vyrobit do vlastního křtu konaném 20.2. 2017 v divadle Archa.
Nabídka odměn je pestrá, od pořízení pátého dílu až po libovolnou kombinaci všech vydaných dílů, návštěva křtu knihy, sponzoring sloupků ve vagónech metra nebo zakoupení originálních obrazů, které figurují v knihách jako ilustrace.
3 UKÁZKY
SEMSIŠIM
Myslet si, že člověk něco dostane zadarmo je naivní. Skoro vždycky jde o výměnu. Ta nemusí proběhnout na hmotné úrovni, ale třeba na energetické nebo emocionální.
Už týden bydlím v novém bytě, který jsem si pěkně vycídila. Najednou ke mně bez ohlášení vtrhne parta zedníků. „Dáme vám sem nový vokna,“ řekne šéf party.
„OK,“ odpovím poslušně.
Do hodiny je lino pokryté vrstvou prachu, na fungl nový ubrus dopadají kusy zdiva, a záchod plný vajglů připomíná nonstopku.
„Semsišim, že máte malej dřez. Zejtra bych vám přines větší,“ spřádá plány šéf, a ráno v osum už stepuje za dveřma s nerez škopkem.
„Máte zafačovaný ruce. Chtěla jste si něco udělat, jo?“
„No, chtěla jsem si udělat hezkej tejden, tak jsem si lehla na Bulovku,“ vtipkuju zbytečně.
„Tak a dřez je hotovej.“
„Co jsem dlužná?“
„Dostanu pusu. Koukám, že máš kytaru,“ přejde do tykání dřezman. „Já vobčas na lešení taky skládám písničky. Je to na internetu. Dáš tři véčka, všechny dvojitý, pak youtube a napíšeš „BBBéďa“.“
Druhý den ráno přechází navoněnej Béďa do útoku: „Semsišim, že tu nemáš chlapa, tak jestli chceš, tak já se hlásím. Mohli bysme jezdit na blešák do Kolbenky. Člověk by neměl bejt sám. Já teď zkoušel seznamku, ozvala se černoška z Olomouce. Ale co s černoškou,viď.“
„No asi to samý, co s běloškou.“
„Aha. Ty mě nechceš. Semsišim, žes hrála v docela známý kapele. A že seš ta... cerabrita. Můžu se s tebou aspoň vyfotit?“
„Klidně. Třeba to zabere na černošku.“
„Takže ty mě fakt nechceš?“
„Zatím ne, Béďo, děkuju.“
„Tak já bych si vzal zpátky ten dřez. Semsišim, že stejně moc nevaříš.“
KOLOSKOPIE
Mám jít na koloskopii. Kamarád mě uklidňuje:
„Den předem musíš vypít takovej blivajz. No a pak ti píchnou opiát, budeš něco plácat a za chvilku je to hotový.“
„Plácat, jo? To si radši ukousnu jazyk. Nebudu se ztrapňovat před doktorem, kterej navíc chodí na naše koncerty.“
Před zákrokem mi píchli preparát a za pár vteřin se dostavil slastný pocit. Cítila jsem ke všem velké sympatie, a neubránila jsem se nutkání svěřit se doktorovi se svými emocemi:
„Představte si, zrovna sleduju americkej seriál ‚The Knick‘ z přelomu minulýho století, hlavní postava je charizmatickej doktor, kterýho mi hodně připomínáte. Jste podobně inspirativní, akorát on teda šňupe koks, až mě, díky vám dvěma, napadá, že jsem se možná minula povoláním. Mě už to hraní stejně moc nebaví, všichni pijou, hudba nikoho nezajímá, kapely se rozpadaj kvůli egu, práce doktora je vlastně takovej rituál, možná bych to měla zvážit...“
„Tak a je to. Jste v pořádku. Tedy aspoň co se týče vašeho recta,“ odpoví mile doktor.
Mám ohromnou radost, že mi nic není, a vejdu do první restaurace, kde si objednám drink u barmana snů:
„Teda vy máte grif, já bych hned pracovala za barem.... je to vlastně taková meditace v pohybu.“
„Bude to šedesát korun,“ odpoví nadbarman.
„Padesát devět stačí?“
„Buď vymeditujete korunu, nebo nic nedostanete. Už jsem vytisk účtenku.“
„Úplně chápu,“ odcházím s prázdnou.
Venku mě napadne roztomilá říkanka: „Než tu v presu drobný lovit, s účtenkou mi rectum polyp!“ Chci se vrátit a potěšit s ní barmana, když tu mou pozornost upoutá metař, který s neskutečným nadhledem nabírá nedopalky na lopatku. Škoda, že nemám koště.
VÝMĚNA KAPEL
Agentura LD Communications, zastupující The Rolling Stones, se nechala inspirovat pořadem Výměna manželek a rozhodla se na jeden koncert prohodit Stouny s českou kapelou. Los padl na Plastiky.
Zachovají si hudební legendy i v cizím prostředí svou cool image?
Začátek není valný. Keith Richards přichází pozdě na sraz v Radlicích, protože ho chytil revizor na Knížecí. Při jízdě na Sázavafest se Mickovi udělá blbě z míhající se krajiny. Po příchodu do backstage vyšňupe rytmika pytlík se sádrou připravenou na rekonstrukci šatny.
Mezitím Plastici vystupují z limuzíny Lincoln v totálně klaustrofobickém stavu, protože celou cestu z letiště do brazilské Copacabany neviděli ven. Jsou vedeni stočlenným týmem do zázemí s palmou a šesti pytlíky neříznutého koksu. Vratislav Brabenec se však shání po plzni a snaží se z automatu na videohry vyrazit modrý LMka.
Na druhém konci vymezené planety se chystá Sázavský koncert. Mick zjistil, že nezvedne kopák a nosiči nejsou ve smlouvě. Keith se během nezvyklé manipulace s kytarou při ladění píchne o strunu a dostává infekci. Ron Wood zvrací po Labužnické pochoutce od Benziny. Charlie Watts nenahmátne na toaletě světlo, zamotá se do mopu a zlomí si tři žebra. Koncert začíná. Jagger chce víc zpěvu do odposlechu, což zvukař odmítá, takže I can get no satisfaction má mega grády. Sázavští však tvrdě vyžadují Muchomůrky.
Zatímco Plastici ve slunné Brazílii bodují písní Zácpa kvůli evidentní spojitosti s fotbalovým záložníkem Kaká, Stouni dostávají polovinu honoráře, protože lilo a nepřišlo dost lidí. Při vykládání aparátu Mick s Keithem zbastlí bezpečnostní kód od zkušebny a jsou zatčeni za vloupání do radlického areálu. Příjemně znavení Plastici uléhají v hotelovém apartmá. A pokud se z toho nerozstounali, leží tam až do dalšího turné. Na koho asi padne los příště?
Dobrý den, děkuji všem přispěvovatelům za podporu! Můj projekt se chýlí ke konci, doufejme, že zdárnému. Distribuce odměn bude probíhat po ukončení projektu buď na Vámi uvedenou adresu, a nebo v den křtu knihy - 20.2.2017 v divadle Archa. Ti, kdo si vybrali jako odměnu pozvánku na křest, budou mí…
Viacej
Komentáre