Publikace Z Bureše Babišem

Přerod legendárního Petrimexu na současný kanón Agrofert s sebou nesl řadu zajímavých propojení a okolností. Skládal se z několika klíčových kroků. Jistě mezi ně patřily i pokusy ovládnout bratislavský Istrochem.

Státní podnik Istrochem patřil ke klíčovým hráčům chemického průmyslu v celém regionu. Nelze se divit, že na sebe poutal pozornost investičních dravců, kteří v 90ých letech číhali na každý z bývalých socialistických pokladů. Tvrdý boj o bratislavský podnik vzplanul v roce 1995, kdy se Istrochem přeměnil na akciovou společnost.

Předchůdce Istrochemu - Dynamit Nobel - byl klenotem chemického průmyslu v celé Evropě. Firmu založil ještě Alfred Nobel v roce 1873. V době slovenské privatizace vyráběla gumárenské chemikálie, vlákna z polypropylenu, agrochemikálie a průmyslové trhaviny.

Prvním zájemcem o zprivatizování Istrochemu byla zaměstnanecká společnost Istronova. Její ředitel - Vladimír Harminc - měl v této společnosti 13-procentní podíl. Další výraznější podíly drželi Tomáš Kubečka, Dušan Vrba a Alojz Moncmann.

Firma chtěla od Fondu národního majetku získat 67 procent akcií Istrochemu. Manažeři, kteří chtěli v podniku skoupit 51 procent akcií navrhovali zaplatit první splátku ve výši 320 milionů slovenských korun. Zaměstnanci si mohli akcie Istronovy koupit v ceně po sto korun za kus. Šlo však o velké sousto. Istrochem totiž v té době disponoval základním kapitálu ve výši 3,2 miliardy korun.

Podíly Istronovy si nakoupilo 55 procent zaměstnanců, ale management ovládal 64 procent akcií celé zaměstnanecké společnosti. Právě v té době začal kolem Istrochemu kroužit i Petrimex.

Celý článek čtěte na biztweet.eu

Petrimex: Socialistickým prominentům z okolí Babiše se daří

Ministr financí České republiky a oligarcha Andrej Babiš má podle Fobresu 70 miliard. Týdeník Euro, který vypočítal částku dle veřejných dat odhadl jeho majetek na 105 až 120 miliard. A podle daňového přiznání loni podnikatel vydělal pouze 138 milionů.

Proč ten, který určuje pravidla pro přiznání majetku a který pídí po údajích o původu majetku nad sedm milionů vydělávají miliardy je na odpovědi voličů. Proč jsou žebříčky miliardářů tak pestré zase na čtenářích. Forbes i Euro dovolují Andreji Babišovi vyjádřit se k osobnímu majetku. Navzdory tomu se liší o třicet miliard.

Ministr financí České republiky a oligarcha Andrej Babiš má podle Fobresu 70 miliard. Týdeník Euro, který vypočítal částku dle veřejných dat odhadl jeho majetek na 105 až 120 miliard. A podle daňového přiznání loni podnikatel vydělal pouze 138 milionů

Podle Forbesu je Babiš „chudina“ se 70 miliardami, Euro ukazuje o 35 až 50 miliard větší majetek. „V Česku už zaměstnává více lidí než mladoboleslavská automobilka Škoda (25 193 zaměstnanců, 33 722 po celém světě). Stal se tak loni největším českým soukromým zaměstnavatelem, což nepochybně bude dobře prodávat voličům během blížící se politické kampaně,“ uvádí speciál Eura. 

Babišův stěžejní byznys – koncern Agrofert – dosáhl loni druhého nejlepšího výsledku v historii. Vydělal 8,61 miliardy korun a za dosud nejvyšším ziskem z roku 2011 zaostal o pouhých 62 milionů korun. „Přičemž třetinu všeho, co Agrofert prodá, směruje dál do svých společností. Tento podíl na nekonsolidovaném zisku se neustále zvyšuje, a Agrofert tak posiluje svůj faktický monopol v mnoha tuzemských odvětvích. Objem zadlužení firmy dosahuje více než 24 miliard korun,“ píše se v žebříčku. 

Předseda hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš vykázal v roce 2015 dle tiskové zprávy zveřejněné v českých médiích příjmy zhruba 137,9 milionu korun.

Agentura ČTK prodává inzerci portálu idnes, patřící do mediálního impéria oligarchy a ministra financí České republiky. Přímo na vlastních stránkách v základní nabídce nabízí zveřejnění PR zprávy na idnesu.

„Umístění PR zprávy na stránkách iDnes: Trvalé zveřejnění článku na sdeleni.idnes.cz v jakékoli rubrice a hypertext na Praha.idnes.cz po dobu minimálně 3 dnů celkem za 2.500 Kč bez DPH,“ uvádí nabídka státní kanceláře.

Je pravdou, že ČTK působí v rámci evropského prostoru zcela unikátním modelem, když není odkázaná na státní dotace. Je však státem zřizována a řízená lidmi, kterých volí politici.

„Spolupráce vznikla na základě dohody a funguje dobře. Tato služba je výhodná jak pro ČTK a iDnes, tak hlavně pro zadavatele tiskových sdělení, kteří oceňují možnost rozšířit své zprávy prostřednictvím seriózních médií k dalším čtenářům. Jejich ohlasy jsou velmi pozitivní. Spolupráci s vydavateli i v těchto směrech ČTK dále rozvíjí,“ říká Biztweetu mluvčí ČTK Jan Weisser.

S jinými vydavateli než Mafrou Andreje Babiše však státní agentura nespolupracuje. I když je financována z výnosů z prodeje zpravodajství, nejen spolupráce, ale i nabízení služeb soukromé společnosti jsou na hraně porušení etického kodexu tiskové agentury.

Česká tisková kancelář prodává inzerci pro Babišův portál. S jinými médii nespolupracuje

„Zprávy nesmějí být ovlivněny soukromými nebo obchodními zájmy redaktorů. Redaktoři ČTK nesmějí bez souhlasu nadřízených zařazovat do zpravodajství informace, jež se týkají jejich osoby, jejich ekonomických zájmů nebo jejich nejbližšího okolí. O konfliktu zájmů nebo možném konfliktu zájmů jsou redaktoři povinni okamžitě informovat svého přímého nadřízeného a šéfredaktora a řídit se jejich pokyny. Zaměstnanci ČTK nevyvíjejí politickou činnost a další aktivity, které by mohly ohrozit pověst nestrannosti agentury. To se týká i zveřejňování názorů a postojů na internetu, včetně sociálních sítí,“ uvádí etický kodex ČTK.

PR servis s názvem Protext ČTK začal inzerci pro Mafru prodávat 9. března 2016. Zprávy vydané prostřednictvím služby Protext může zadavatel umístit i na stránky idnes.

„iDnes je dlouhodobě jedním z nejnavštěvovanějších zpravodajských webů, spolupráci s naším PR servisem tedy vítáme a doufáme, že se bude dále rozvíjet,“ řekl v tiskovém prohlášení Jaroslav Richter, obchodní ředitel ČTK.

ČTK je podobně jako Česká televize nebo Český rozhlas veřejnoprávní instituce. Zaměstnává  313 lidí, z toho 230 redakčních pracovníků. Denně vydává 700 textových zpráv, 400 fotografií, 10 videopříspěvků, 35 zvukových záznamů a sedm grafů. Má 16 domácích poboček a 7 zahraničních zpravodajů.

O dalších konfliktech zájmu ministra financí Andreje Babiše se můžete dočíst v publikaci „Z Bureše Babišem“, na kterou Biztweet potřebuje vaši pomoc. Za finanční příspěvek se vám odvděčí samotnou publikací, nebo jinou službou. 

Andrej Babiš a boj o očištění jeho jména mohou mít vážný problém. Soud na Slovensku označil výpovědi bývalých příslušníků StB za nevěrohodné. Právě na nich přitom stojí Babišovo tvrzení, že s StB nespolupracoval.

Jak uvádí Ústav paměti národa, krajský soud v Bratislavě označil za nezákonné výpovědi bývalých příslušníků někdejší československé tajné policie StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti. Verdikt může znamenat obrat ve sporech, kterým tato instituce čelí, včetně sporu s nynějším českým ministrem financí a oligarchem Andrejem Babišem.

Odůvodnění soud použil v jednom z případů, ve kterém ÚPN čelí žalobě ohledně oprávněnosti vedení osoby coby agenta StB v archivních dokumentech. Podle ÚPN okresní soud opřel své rozhodnutí o výpovědi bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti. Krajský soud, který to označil za vážné procesní pochybení a za nezákonně získané důkazy, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

"Očekávám, že rozhodnutí zásadním způsobem ovlivní celou sérii dalších soudních sporů, kterým Ústav paměti národa čelí. Pevně věřím, že na základě silných argumentů dosáhneme spravedlivého rozhodnutí i ve sporu s Andrejem Babišem," řekl šéf ÚPN Ondrej Krajňák.

Na základě námitky, že někdejší příslušníci StB nebyli zbaveni mlčenlivosti, chce ÚPN zvrátit verdikt slovenských soudů, podle něhož je Babiš neoprávněně evidován ve svazcích StB. ÚPN proto podal ke slovenskému nejvyššímu soudu mimořádný opravný prostředek. Podle informací Biztweetu by měl úřad rozhodnutí soudu znát ještě letos.

Právě výpovědi bývalých příslušníků komunistické tajné policie byly klíčové v celém procesu, ve kterém Babiš u okresního i krajského soudu uspěl. „Tady jde o trpkou pravdu o naší temné komunistické minulosti. Z tohoto úhlu pohledu i přistupujeme ke všem sporům, které mají tendenci zpochybňovat archivy bývalé komunistické StB a pravdivost informací, které se v nich nacházejí.

Nemůžeme připustit, aby nám tu lidé spjati s komunismem a jeho zločiny přepisovali dějiny, a ze sebe dělali oběti a ze skutečných obětí podvodníků. Neboť pokud bychom dopustili, že v archivu bývalé StB jsou smyšlené údaje, pak oběti jsou zřejmě také smyšlené, podobně jako zločiny, které na nich byly páchané za komunismu, a proto by měly vrátit odškodné, které za to po listopadu 89 dostali,“ řekl pro Biztweet Ondrej Krajňák.

O dalších konfliktech zájmu ministra financí Andreje Babiše se můžete dočíst v publikaci „Z Bureše Babišem“, na kterou Biztweet potřebuje vaši pomoc. Za finanční příspěvek se vám odvděčí samotnou publikací, nebo jinou službou.  

Biztweet hledá finance na dokument o Babišovi

Začátek s pár tisíci v kapse a skromnou pražskou kanceláří? Tak prezentuje vznik skupiny Agrofert její majitel Andrej Babiš. Tvrzení českého ministra financí a nejbohatšího Slováka však stojí na vratkých nohách. Schéma založení firmy připomíná spíše tunelování.

Vznik skupiny Agrofert se datuje podle životopisu Babiša do poloviny devadesátých let. Po rozpadu Československa firmu založil podle všech indícií Babiš za spolupráce chemického a zemědělského obchodního monopolu Petrimex.

Když Slovensko v roku 1994 ovládl Mečiar a HZDS, chystaly se změny také v Petrimexe. Po roku však Andrej Babiš navýšil základní kapitál Petrimexu ovládl ho a nasměřoval ke krachu. Vše cenné zůstalo v Agrofertu, který vznikl pár dní po rozpadu Československa.

„Společně jsme za peníze z vlastních obchodů koupili domy v Praze a na naše náklady jsme je zrekonstruovali. Dnes je v nich jen on. Celý čas nás tahal za nos, že Agrofert staví v Čechách pro nás sedm a Petrimex zase, že ho buduje pro něj. Všechno si ale budoval jen pro sebe,“ říká v knize novináře Dušana Valka Případ I. – Počestný Andrej Babiš, Babišův blízký spolupracovník Ľubomír Šidala z Petrimexu.

Celý článek čtěte na biztweet.eu

Klenot. Tak rozhodně lze označit slovenskou chemickou firmu Duslo Šaľa. Společnost je zlatým vejcem průmyslu již od dob socialismu a věděl to i ambiciózní finančník, který dnes na firmě staví celou divizi.

Firma, která se aktuálně chlubí nejen rekordním hospodářským výsledkem – za rok 2015 hospodářský výsledek před zdaněním ve výši 50,296 milionu eur, ale také rekordní dotací – 58 milionů eur od Ficovy vlády z roku 2014, patřila k největším podnikům celého Československa. To nemohlo uniknout ani Andreji Babišovi, který po léčce na Petrimex budoval Agrofert kráčející ve stopách gigantu.

Český minister financií, mediálny magnát, chemický a pôdohospodársky oligarcha. Andrej Babiš je bezosporu najzaujímavejšou postavou posledných rokov.

Slováci o ňom takmer nič nevedia, Česi ho uznávajú pre jeho manažérske úspechy. Nikto ale nevie, ako sa Andrej Babiš, postava, o ktorej nebolo v médiách dvadsať rokov takmer nič počuť stala, akoby mávnutím čarovného prútika, jednou z najvyťaženejších mediálnych hviezd. Keby len to. Je aj aj na vrcholoch miliardárskych rebríčkov a z Českej republiky vyrába ako minister financií súkromný podnik. 

Pre niekoho to bude zrejme prekvapením a bohužiaľ aj sklamaním, no ani Babiš, tak ako zvyšoch boháčských prominentov v našom regióne toho na zelenej lúke veľa nevybudoval.

Ako syn rehabilitovaného komunistického obchodníka Štefana Babiša sa dostal Andrej Babiš v roku 1985 do vedenia najväčšieho a jediného pôdohospodársko - chemického giganta Petrimex.

Ako šéf obchodu bol vyslaný do Maroka, kde predával československé pôdohospodárske stroje a dojednával dovozy a vývozy hnojív.

Do Československa sa vrátil až po Nežnej revolúcii. A to hneď do čela spoločnosti, ktorú predtým radil jeho otec, Petrimexu.

Pre vykreslenie situácie, v akej sa nachádzal - predstavte si, že Ste riaditeľom firmy, ktorá ako jediná v tisíckilometrovom okruhu predáva hnojivá, pôdohospodársku techniku a naopak, pozná aj zahraničné firmy, ktoré dokáže robiť to isté. Je na vás závislá celá, vtedy silne agrárna (dvoj)krajina.

Keď sa Babiš ocitol na novootvorenom demokratickom trhu, navrhol zriadiť pobočku Petrimexu v Prahe. A práve tu siahajú korene vývoja, ktorým si Agrofert prešiel.

Rok na to bol monopolný Petrimex pretransformovaný na Agrofert. O ďalšie dva roky sa stal majoritným akcionárom švajčiarsky O.F., čím Babiš dokázal, že vie plávať aj v neprehľadnosti majetkových presunov kapitalistických krajín.

Na Slovensku Agrofert v médiách veľmi nerezonoval. Ako dominantný držiteľ najväčších pôdohospodárskych skladov, obchodných dodávok techniky, pôdohospodárskej chémie aj pekární bol známy prakticky od pádu komunizmu. To čím zaujal vyskočilo až v roku 2002. Začal skupovať akcie dnešného Duslo Šaľa.

Bývalý štátny podnik a najväčšiu chemičku na Slovensku pretransformoval Vladimír Mečiar na zamestnaneckú spločnosť.

40 percent jej akcií vlastnila skupina 17 manažérov. Zvyšok viac ako tisícka zamestnancov.

Manažéri odmietali svoj podiel Babišovi odovzdať. Zamestnanci ale reálnu hodnotu svojich akcií nepoznali a tak mu svoje akcie za 10 až 92 tisíc korún (čo svedčí o naivite zamestnancov) predali. Ako väčšinový akcionár už nemal problém firmu prevziať. Menšinových manažérov odrezal od koryta a za štedré odstupné prevzal ich podiel.

Od čias totálneho ovládnutia trhu Agrofert zaujal mediálnymi akvizíciami. Ovládol napríklad vydavateľstvo Mafra aj najväčšie informačné noviny pre podnikanie na Slovensku Hospodárske noviny, cez ktoré podobne ako cez iné tituly (napríklad 5+2, MFDnes v Čechách) začal podľa niektorých kritikov šíriť sebou určený obsah.

Aby toho nebolo dosť, chápadla Agrofertu prerástli aj do politiky. V roku 2010 schválila poslanecká snemovňa v Česku novelu Zákona o ochrane ovzdušia, ktorá v súlade s tendenciami v celej Európskej zvýšila povinný podiel biopalív v benzíne a nafte. Babiš pripustil, že zákon pomohol prolobbovat. Vďaka primiešavanie biopalív spotrebitelia doplácajú asi dve koruny české na liter pohonných hmôt, ročne približne 15 miliárd korún, z čoho približne 10 miliárd údajne pripadne firmám patriacim Babišovi.

A to bol len začiatok. Hnutie ANO v roku 2013 zaútočilo aj na korupciou zdevastovanú českú vrcholovú politiku. A čo sa nestalo. Vo voľbách fakticky (hoci z druhého miesta) vyhrali. A ČSSD, ktorá ich neznášala im musela vo vláde prepustiť väčšinu lukratívnych postov. Vrátane ministersva financií, ktoré zverili priamo Babišovi. Od vtedy je Agrofert možné vidieť aj na manážerských pozíciách štántnych podnikov.

Napriek všetkému je ale Andrej Babiš s heslom "Nekecáme, makáme" jedným z najobľúbenejších českých politikov. Jednou z mála vecí, ktorá ho dokážu rozhodiť je súd so slovenským Ústavom pamäti národa. Tri zväzky ŠTB hovoria o tom, že Babiš ako agent Bureš "prášil" na ľudí z biznisu, ktorí chceli socialistický režim podkopávať. Andrej Babiš obvinenia vehementne odmieta. Napriek tvrdeniam odborníkov, že negatívna zhoda troch nezávislých zväzkov nie je možná.

Skrytá minulost Andreje Babiše, jeho působení v státním podniku Petrimex a dosud nevysvětlené okolnosti přerodu státem řízeného podniku zahraničního obchodu v gigant Agrofert. To vše je v hledáčku nové dokumentární publikace „Z Bureše Babišem“.

Cílem dokumentu je poukázat na fakta, kterým se v rámci vytváření obrazu o oligarchovi a politikovi Andreji Babišovi média nevěnují. „Ve spleti politické propagandy a díky povrchnímu zkoumaní mainstreamových médií dochází k zapomínaní na některá závažná fakta. Třeba na to, že valní hromada, která schválila přepis majetku Petrimexu na Agrofert nebyla dosud stoprocentně prokázána,“ říká zakladatel a editor Biztweetu Tomáš Lemešani.

Pochybnosti podle něho vládnou také kolem okolností zisku prvního kapitálu Agrofertu a dalších praktik při akvizicích chemických a zemědělských společností. Dosud nevyjasněné jsou vztahy s bývalými spolupracovníky ministra financí a dokument se nevyhne ani spolupráci Andreje Babiše s bývalým režimem.   

„Není možné, aby jeden člověk kvůli své ješitnosti zpochybnil pilíře, na kterých stojí prokazování dosud nepotrestaných komunistických zločinů. V našem regionu bohužel pořád platí „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“. My se s tím však nehodláme smířit a budeme na fakta poukazovat,“ říká Tomáš Lemešani.

V dokumentu budou osloveny postavy z Babišovy minulosti, zveřejněné právní dokumenty a přiblížená fakta z byznysu, o kterých se dosud nemluvilo. Dokumentární projekt chce Biztweet financovat crowdfundingem. Lidé se za odměnu v různé podobě mohou stát spolutvůrci série. Publikace bude v případě úspěchu sbírky po dokončení pokřtěna na kontroverzní farmě Čapí hnízdo.  

Pracovat v podniku, který mohl obchodovat se světem, znamenalo během komunismu nejen prestiž, zkušenosti a nadstandardní výhody, ale také kontakt s tajnými službami. Manažeři byli neustále monitorovaní STB. Ví o tom i Andrej Babiš, který způsobuje trauma slovenským archivům.

Archiv Ústavu paměti národa v Bratislavě eviduje Babišův svazek pod krycím jménem Bureš. Ministr financí České republiky a nejbohatší Slovák Andrej Babiš je ve svazku veden jako „Důvěrník“.

Babiš jako šéf divize podniku zahraničního obchodu vzbuzoval pozornost kontrarozvědky. Ta chtěla hlídat jeho vztahy s cizinci a zkoumat třeba to, zda v cizině nepřichází do kontaktu s tajnými službami. 

Podstatná část materiálů svazku Bureš byla 4. prosince 1989, v době hromadných skartací, kterou procházely citlivé svazky představitelů komunistické elity, zničena.