Vydejme se s knižním průvodcem po staré trase Hřebenové cesty přes Krušné hory. Věrni historické trase půjdeme po cestách zanikajících, ale i zaniklých, po silnicích, loukách i rašeliništích, po cestách značených i neznačených.
Autor: Radek Hrdlička + 1
Předkládaný průvodce po historické trase Hřebenové cesty vznikal v uplynulých dvou letech. Konečné podobě předcházelo mnoho hodin studia historických map, překládání historických průvodců a uskutečnění několika průzkumných výprav za účelem hledání zanikajících i zaniklých cest původní trasy.
Autoři si sami celou trasu prošli, a proto mohou případné zájemce lépe v průvodci navigovat po orientačně náročných úsecích tak, aby bylo možné, vyjma zatopených úseků, celou trasu Hřebenové cesty projít v původní stopě. U orientačně náročných a hůře schůdných úseků jsou vždy uvedeny alternativy pro případ, že by si turista na tyto úseky netroufl. Součástí průvodce je i deset podrobnějších mapek úseků, kde by teoreticky mohlo dojít k horší orientaci.
Před 120 lety se zrodil nejambicióznější projekt německých turistických spolků Čech. Byla to v první polovině 20. století nejdelší značená turistická trasa v Evropě, dlouhá přes 1 200 km, nazývaná Hřebenová cesta (Kammweg). Její vyznačení modrým hřebenem probíhalo v letech 1902 – 1935 a trasa vedla přes hřebeny nejvýznamnějších českých pohoří z Krnova do Vyššího Brodu. Cesta byla ve své době velmi oblíbená, ale z důvodů známých poválečných událostí bylo od udržování německého značení upuštěno a do dnešních dnů se trasa dochovala pouze na historických mapách. Dali jsme si za cíl vystopovat a popsat trasu krušnohorské části této Hřebenové cesty. Provedli jsme několik průzkumných výprav a celou trasu zmapovali a prošli v její historické stopě. Výsledkem je průvodce, který vede čtenáře doslova cestou necestou věrně po staré trase.
Samotný průvodce je rozdělen do sedmi jednodenních etap tak, jak si ho prošli sami autoři knihy, ale vzhledem k uváděným zajímavostem v nedalekém okolí trasy, záleží na každém zvlášť, jak si trasy rozvrhne. Po trase je více možností ubytování, která průvodce zmiňuje jen obecně, čímž neztratí na aktuálnosti. V průvodci jsou také uvedeny různé přístřešky, útulny či autobusové zastávky, kde si může turista odpočinout, popř. se schovat před nepříznivým počasím. V některých se dá i nouzově přenocovat. Pokud vede historická trasa po značených cestách a cyklotrasách, je tato skutečnost v průvodci pro zjednodušenou orientaci vždy uvedena. Nechybí ani rejstřík zeměpisných názvů na trase a v okolí, kdy tučně jsou uvedena místa, kterými trasa přímo prochází.
Část textu průvodce:
Hřebenová cesta z Jelení do Rolavy měla ještě jednu variantu. Chceme-li ji použít, odbočíme v Jelení 100 m za cyklistickým rozcestníkem Jelení – rozc. (860 m) vlevo na starou neznačenou cestu přes horskou louku, po rozpadlém můstku (2020) opatrně přejdeme nebo raději překročíme Černou vodu a stoupáme k lesu. Jakmile vstoupíme do lesa, tak se cesta rozdvojuje a my se vydáme vpravo po cestě širší. Po této cestě jdeme necelých 700 m, až narazíme na zpevněnou lesní cestu, po které pokračujeme vpravo po ČTZ. Po 300 m přicházíme k rozcestníku U velkého močálu (922 m). Procházíme odlehlou krajinou v blízkosti NPR Rolavská vrchoviště a scházíme do údolí Jeleního potoka, od kterého stoupáme pod vrchol Rolavského vrchu (950 m). Přicházíme k prostornému dřevěnému přístřešku, vhodnému k nouzovému noclehu, kde ČTZ opustíme. Přímo před přístřeškem odbočíme vlevo a scházíme po louce podél ohradníku. Před námi se otevřou výhledy na pastviny, horské louky a zbylé domy Rolavy. I zde můžeme pozorovat stopy po osídlení této odlehlé části Krušných hor. V dálce uvidíme místo, kde říčka Rolava opouští u mostku silnici a přibližně tímto směrem se mírně stáčíme vlevo. Těsně před silničním mostkem Rolavu překonáme a u mostku se na silnici napojíme na ZTZ. Nejprve se můžeme vydat vpravo, chceme-li si prohlédnout bývalou obec Rolava, a dojdeme k místu, kam bychom přišli, pokud bychom šli původní trasou Hřebenové cesty.
Radek Hrdlička
Cestovatel, tulák po zaniklých poutních cestách, milovník Krušných hor a Skandinávie, amatérský fotograf sakrálních památek.
Jan Bělohlávek
Cestovatel, turista, předseda žateckého odboru Klubu českých turistů, značkař, amatérský badatel historie turistického značení.
Na Hithitu jsme proto, aby se o našem projektu dozvědělo co nejvíce lidí.
A také abychom získali od Vás finanční pomoc. A to prostřednictvím odměn. Finanční prostředky použijeme na vydání průvodce. :-)
Komentáre