Budu rád, když podpoříte vydání knihy HLEDÁNÍ MOJŽÍŠE aneb HIC SUNT LEONES, která se zabývá možností, že faraón Achnaton je totožný s biblickým Mojžíšem. Zakupte si knihu v předprodeji, čímž dopomůžete k tomu, aby spatřila světlo světa.
Autor: Zdeněk Blecha
Zlonice, Středočeský kraj, Česko
???project.detail.fixedGoal??? Všetko alebo nič. Projekt skončil 13.3.2022 v 10:41.
Kdo z moderních lidí by neznal mystérium Mojžíše. Všechna tři světová náboženství – židovství, křesťanství i islám – uznávají a ctí toho, kdo „vyvedl židovský, zotročovaný lid z egyptského zajetí“. Úkolem této knihy není bojovat proti, či urážet žádné z výše uvedených náboženství. Chce pouze ukázat na ta místa, která by nám pomohla objasnit alternativu, jak se vše mohlo také stát.
Kniha se zabývá možností, že faraón Achnaton je totožný s biblickým Mojžíšem. Klade otázky, uvádí paralely a odkazuje na dostupné poznatky jak současné vědy, tak na alternativní možnosti výkladu jednotlivých fragmentů Pentateuchu, Bible i Koránu. Popisuje možnou (i alternativní) cestu exodu Hebrejců. Porovnává různé možnosti a nabízí „mou alternativu“ této části historie lidstva. Srovnává a nabízí pohled na jednotlivá světová „božstva“ i hledání artefaktů (archa úmluvy i stůl nekvašených chlebů) provázející cestu Exodu. V knize jsou pod čarou uvedeny odkazy na publikace, i internetové stránky, z nichž jsem čerpal. Touto prací jsem chtěl pouze nastínit své poznatky, uvést „možnou hypotézu“ a dát vám všem jinou možnost pohledu na dějiny náboženství. Následný „BONUS“ (který je součástí knihy) je moje scifi prvotina, kterou mi koncem 80. let vydával na pokračování pan Ondřej Neff ve svých internetových novinách „Neviditelný pes". Soubor na sebe navazujících povídek se zabývá počátkem lidstva, které popisuje Bible. Mimozemšťané z 12. planety se setkají s Hebrejci. Jaké jsou jejich další osudy se dozvíte v tomto "Bonusu".
V Gn. 11.26 je prvá zmínka o Abramovi. Pocházel z města Ur v sumerské říši. A zde mi dovolte hned jednu odbočku, ohledně víry v „pravého Boha“.
Jedním z mnoha uctívaných bohů starověkého Sumeru byl i „Sín“ tento bůh byl zasvěcen měsíci a zpodobňuje se jako býk. Sín, původně Suen, (akkadské jméno lunárního božstva - sumersky NANNA – Kanánsky JERACH – nezní vám to trochu jako JERICHO? - bůh světla a moudrosti, považován za syna nejvyššího boha Enlila a za otce slunečního boha Samaše a bohyně plodnosti lštar. Ve 2.tis. př.n.l. jsou středisky jeho kultu zejména Aššur a Charrán; vystupuje též v četných historických dílech. Tento fakt si dobře zapamatujte, bude se velmi hodit.
A nyní zpátky k Abramovi. Ten si vzal za ženu Saraj, která však byla „neplodná“. Hospodin (o jménech bohů si povíme v dalších kapitolách) řekl Abramovi, aby odešel ze svého rodiště do země, kterou mu ukáže. Abram tedy odešel a putoval až do země Kanaánské. Jenže pak nastal v zemi hlad a Abram sestoupil do Egypta, aby tam pobyl jako host. Vzal s sebou i svou ženu Saraj. Abrama si obvykle představujeme jako chudého kočovníka. Dokumenty nalezené v roce 1934 v Mezopotámii však mluví o opaku. Klamnou představu také vzbuzuje líčení setkání Abrama s faraónem. Faraón byl pro Egypťany lidským ztělesněním „boha“. Je tedy nemyslitelné, že by se faraón setkal s bezvýznamným pastevcem. Z toho je zřejmé, že Abram musel být vznešeného původu. Když vstupovali do Egypta, vydával Abram svou ženu Saraj za svou sestru, ze strachu, aby jej faraón, který by se mohl zamilovat do krásné Saraj nenechal zabít. Faraón se do Saraj opravdu zamiloval a vezme jí do svého domu, což je biblický eufemismus pro svatbu. Hospodin však toto spojení považuje za urážlivé. Proto sesílá na faraóna různé pohromy a tak faraón pozná, že byl oklamán. Vypudí tedy Saraj i Abrama z Egypta. „A farao vyhostil Abrama s velkým bohatstvím“ (Gn. 12:20) Abram byl tedy velice zámožný, měl stáda, stříbro i zlato (Gn. 13:2). Jak vtipně poznamenává egyptolog Ahmed Osman, z pobytu Sáraj u faraóna mohlo vzejít narození Izáka následkem soužití Sáraj nikoliv s Abramem, nýbrž s faraónem, kterého ztotožňuje s Thutmósem III. (1490-1436 př.n.l.).
Ten, kdo se trochu zajímá o dějiny Egypta, se však pozastaví právě nad tím, že Thutmóse III dobyl a následně podrobil město Megido. A kde že toto město leželo? Kupodivu v místech, kam posléze Mojžíš odvádí své stoupence „do země zaslíbené“. Musím se zeptat kam tedy izraelité prchali? Z Egypta do Egypta?
Jsem důchodce s fůrou zájmů. Zajímá mne kultura, fotografování, cestování, ale nejvíce literatura faktu. Snažím se o aktivní způsob života a psaní výše uvedené knihy mi zabralo spolu se studiem podkladů plných 10 let.
Knihu HIC SUNT LEONES mám napsanou, tiskárnu vybránu, ale na její realizaci, to znamená vytištění, mi chybí peníze. Jako důchodce si prostě nemohu dovolit vydání knihy. Na to můj důchod opravdu nestačí. Proto jsem se rozhodl vytvořit tento projekt pomocí služby Hithit a doufám, že mne v něm podpoříte.
Milí přátelé, uběhlo 30 dnů a vybráno na projekt je 55 %, což jak všichni uznáte, je na vytištění knihy málo. Přestože mým heslem je DŮM SPIRO SPERO – DOKUD DÝCHÁM DOUFÁM, zdá se, že tímto můj projekt končí a lze jen rukopis vzít a uložit do zásuvky psacího stolu. Přesto bych chtěl VŠEM…
ViacejKampaň na knihu “Hledání Mojžíše aneb HIC SUNT LEONES“ běží sedmý den. Velice si vážím všech Vašich dosavadních příspěvků a doufám, že se vaše řady ještě rozrostou a kniha opravdu vyjde. Ještě jednou děkuji Vám všem, kteří jste zatím knihu podpořili! Srdečně Zdeněk Blecha
Viacej
Komentáre