Jsem poutník a cestovatel, od 80. let dodnes fotím jen analogově. Chci vydat knihu černobílých fotek ze všech kontinentů světa.
Author: Tomáš Umlauf
Jsem cestovatel a fotím analogovým způsobem od začátku 80. let. Projel jsem vícekrát všechny kontinenty a dokumentoval jsem si zážitky fotoaparátem. Měl jsem dávný sen vydat si jednoho dne knihu fotek, abych sdílel své cesty a inspirace s ostatními. Mou klíčovou ambicí v životě byl zájem poznat cizí kultury a jiný způsob života.
Na studijní stáži v Belfastu v roce 1994 jsem na přání svých přátel a známých uspořádal první výstavu fotek, a od té doby jich problěhlo asi 16 v různých městech (New York, Curych, Praha, Budapešť, Asti v Itálii). Přátelé a lidé z mého okolí mi říkali, že z fotek cítí nefalšovanost okamžiku, jakousi upřimnost a prostor.
V roce 2016 jsem vystavil více než 400 fotek v centru současného uměni v DOXu v Praze. Když jsem po více než dvou výstavních měsících sklízel celou instalaci výstavy, došlo mi, že další krok je vydání knihy.
Shromáždil jsem za ta léta velký archiv už zaniklého a vlastně kouzelného světa a chci, aby se dostal do oběhu. Ostatně i překlad mého jména Umlauf je Oběh :-)
Pro splnění tohoto snu potřebuji vaši podporu. Když se to podaří, uvidíme se na křtu knihy s vernisáží fotek a živou kapelou!
Můj cíl je teď vydat knihu analogových černobílých fotek z celého světa. Rád bych to stihnul do konce července, kdy mají v tiskárnách ještě příznivé ceny. Velmi drahé je třeba skenování analogových fotek do publikace. V knize chci mít 200 záběrů a text v češtině, angličtině a němčině, aby si to mohli přečíst i moji přátelé v zahraničí. Jsem od přírody nerad závislý na organizacích, to ale znamená, že jsem na to sám. Bez laskavé pomoci jednotlivců, nadšenců a individualit to finančně nezvládnu.
Studoval jsem kdysi sociologii a sociální antropologii, ale neuspokojovalo mne sedět nad knížkami v knihovně a poslouchat teorii. Chtěl jsem vyjet a kouknout se na vlastní oči, jak to vypadá jinde. Bylo mi vpodstatě jedno, jestli se nacházím ve světových metropolích nebo v poušti Afriky. Chtěl jsem poznat životy jiných společností, místa, která jsou jim vlastní, oběvovat, pochopit a udělat si svůj vlastní názor.
Cítím se být nezávislý, nevěnuji se komerci, to je pro mě zásadní. Chci být otevřený vůči všemu, zachycuji smutek, radost, krajiny, města, okamžiky, tváře. Vytvářím taková fotoalba pořád donekonečna a trvám si na tom stejně jako na analogovém způsobu vyvolávání fotek. Pokaždé, když jsem se vrátil z cest, které mne dostaly do více jak 90 zemí světa, měl jsem touhu po sebereflexi a určitou tradici v tom, že jsem se zavřel do fotokomory, tedy do koupelny, kde mám improvizované pracoviště, namíchal si vývojku, ustalovač, naladil muziku, rozsvítil tlumené červené světlo, "vrátil se" znovu na své cesty a meditoval nad tím. Neustále jsem také podvědomě hledal svůj domov, protože jsem potomek utečenců před komunismem. Nikdy jsem pořádně nevěděl kam patřím. Stal jsem se světoobčanem.
Rád sám rámuji do náhodně nalezených rámů či různých artefaktů, které na cestách či procházkách naleznu.
Fotím, pokračuji v cestách, píši svůj příběh fotkami. To je můj LIFESTYLE.
Jak už jsem řekl, jsem rád nezávislý a free. Hithit považuju za skvělou věc a vidím, že funguje. Nedovedu si představit, že bych přemlouval nakladatele nebo organizace, aby mi přispěly, ani bych to neuměl. Říct to pomocí přátelského a nebyroktarického systému je přesně to, co je mi blízké.
Srdečně zdravím všechny, kdo jste mi přispěli. Chci Vám říct, že jste mne velmi podpořili a dodali mi sílu a energii! Rád bych s Vámi zůstal v kontaktu i po té, co bude projekt ukončen a vám vráceny příspěvky. Projekt na těchto stránkách sice končí, ale já bych svou knihu v budoucnu rád realizoval…
MoreMIlí přátelé, chci poděkovat všem, kdo jste přispěli na můj sen. Realizovat sny je někdy velmi těžké nebo to trvá delší dobu, než jste si mysleli :) Právě jsem se vrátil z cesty po socialistické a kouzelné Kubě. Viděl jsem opět, jak málo lidem stačí k přežití, viděl jsem skromost spolu s optimisme…
More
Comments