Příručka k učení jazyků: "(M)učím se sám, nic mě to nestojí"

V roce 2011 jsem byl účastníkem metodického jazykového kurzu jedné západní university. Viděl jsem, že tam učí úplně jinak než na Slovensku, v Česku, v Maďarsku, v Mexiku. Učil jsem ve všech těchto státech, takže to dokážu posoudit. Viděl jsem hodně učitelského diletantství, včetně mého, když jsem si vzpoměl na to, jak jsem učil před tímto kurzem. Toto diletantství stojí žáky hodně času, peněz i energie, proto jsem se rozhodl, že pro oběti diletantství  něco udělám. A tak jsem napsal tuto příručku. Doufám, že ne diletantsky.

Mým cílem je vydat tištěnou knihu a propagovat už existující e-knihu, aby se z nich žáci naučili konat tak, jak konají žáci ve vyspělých západních státech: samostatně, odvážně, vytrvale, a aby naši žáci viděli, že učitele nepotřebují, naopak, že mnohdy je učitel brzdou, mýličem, sabotérem učení, tudíž že dokáže spáchat nenapravitelné škody. Student ušetří spoustu času, peněz, energie a nervů, když se zbaví špatného učitele a stane se samoukem.

Když samouk nacvičuje konverzaci, pochopitelně mluví sám se sebou. Využijte možnosti mluvit sami se sebou, protože tehdy máte šanci mluvit  se vzdělaným, ambiciózním člověkem, samoukem. No a teď to hlavní: samouk se jazyk naučí, protože ho nemá kdo brzdit, mýlit a znervózňovat. 

Tato kniha je metodická příručka napsaná jednoduchým, ale snad ne primitivním stylem, populárním, ale ne bulvárním, trochu vtipným, trochu seriózním, trochu laickým, trochu vědeckým. Mohla by mít úspěch, protože studenti se s její pomocí jazyk opravdu naučí. Na tomto místě bych rád citoval z knihy, abyste mohli posoudit, zda byste si knihu psanou v takovémto duchu přečetli: 

"Kniha je určena věčným začátečníkům, kteří už zjistili, že učení se s absolutní většinou učitelů je neposunulo vpřed ani o milimetr. Kdyby se věčný začátečník byl posunul aspoň o ten milimetr, neexistoval by pojem věčný začátečník a věčných začátečníků by nebylo tolik, kolik jich je."  

"Kniha je určena těm, kteří zjistili, že reklama slibující šokující novou učební metodu byla pravdivá. Metoda byla vskutku šokující, a také studenti byli šokováni, protože ani údajně šokující metoda nepřinesla žádné, neřkuli šokujíci výsledky."

Kniha je určena těm, kteří se už na školy, kurzy a učitele z výše uvedených důvodů neobracejí. Ale proč to ještě stále tolik lidí dělá?  Domnívám se, že výstižnou odpověď dává Gustave Le Bon ve své knize Psychologie socialismu. "Člověk potřebuje víru, přesvědčení, které bude mechanicky řídit jeho život a které mu umožní vyhnout se tomu, aby musel nad věcmi přemýšlet.  Člověk netouží po svobodě myšlení, touží býti otrokem myšlenky."

"Kniha není žádnou receptotékou zaručených receptů jak se jazyk naučit, spíše nabízí tipy, jak by se dalo učit efektivněji než doposud."

"A nakonec - být samoukem žádná věda není. Konec konců všichni jsme samouci a to už od prvního ročníku základní školy. Ve škole nám učitelka dá předlohu na opisování písmen a my doma opisujeme, trochu nám něco poví o násobilce a až doma si násobilku upevňujeme uděláním domácího úkolu. Domácí úkol je velmi důležitý. Bude-li vám některá jazyková škola tvrdit, že u nich se jazyk naučíte i bez d.ú., říkají to proto, aby si vás jako platícího studenta udrželi co nejdéle. Jinými slovy: d.ú.nedostanete právě proto, abyste sa naučili co nejméně. No a jelikož to tak skutečně bude, protože bez opakování se nikdo nikdy nic nenaučil, budete škole nadále platit, abyste se konečně něco naučili. Anebo odejdete, čím nic nepokazíte, právě naopak.

"Jedna paní, moje studentka jako lektora jazykové školy ve firemní výuce, mi jednou řekla, že se mám snažit nabouchat jim, studentkám, do hlavy co nejvíc v hodině, protože doma nemají na dosebenabouchání čas.  Tak k tomuto budete muset vzbudit Platóna, Komenského a Makarenka najednou, spolu se jim snad podaří něco pro vás udělat, já to bohužel nedokážu.  Můžu vám ale ukázat, jak si učivo do hlavy efektivně a natrvalo naboucháte samy. Ale bohužel učení je mučení, bez domácí práce to nepůjde. Bez ní vám zůstane v hlavě tak deset procent učiva hodiny a i to jen na pár dnů."

"Z knihy se dozvíte hodně podstatných a hlavně pravdivých informací. Informací o metodice bude více než v učebnici pro samouky, ale méně, než z různých jiných zdrojů, které až způsobují chaos. Dozvíte se, jak s učením začít, což je alfa a omega učení se.  Začnete-li dobře, již po první lekci budete mít tolik sebevědomí, kolik jste neměli ani po deseti letech nesprávného učení. Od začátku budete  vědět, co děláte, proč to děláte, proč to děláte právě teď a právě takto. Naučíte se techniky, které vám asi ještě nikdo nikdy neukázal. Dozvíte se, jak pokračovat, kdy co dělat a co nedělat a proč to dělat nebo nedělat. Dozvíte se, jaké pocity byste měli mít a jakými duševními procesy byste měli procházet. Toto učebnice nezmiňují, ačkoliv je to velmi důležité. Dozvíte se, co se dosáhnout dá a co nedá. Nedá se například dosáhnou to, co tvrdí reklamy, to si povězme na rovinu.   

Kniha pomůže studentům ušetřit hodně peněz, které jinak studenti vyplatí jazykovým školám a soukromým učitelům. Od nulové znalosti jazyka po státní zkoušku to může být cca 300 000  korun.

Přidanou hodnotou příručky je paradoxně to, že je napsaná jenom její polovina: na levé straně otevřené knihy je můj text, teda moje doporučení, jak studovat a na pravé je prázdná strana nazvaná POZNÁMKY, kam si čtenáři píšou svoje vlastní komentáře a postřehy k tomu, co si přečetli na levé straně. Takto píšou svoji vlastní knihu, vytvářejí svůj vlastní návod jak se učit. Komunikace a kooperace čtenáře se mnou dodává žákovi sebevědomí v tom směru, že se dokáže k věci fundovaně a ve svůj prospěch vyjádřit, že není jenom pasivním čtenářem, který poslouchá rady a pokyny. Nově získané SEBEVĚDOMÍ potom plodí další sebevědomí.  

Autor je samouk, naučil se sám víc jazyků, takže je věrohodnou osobou. Kniha je napsaná slovensky, maďarsky, česky - to je cca 25 milionový trh. V dohledné době bude napsaná anglicky - to už je dvoumiliardový trh.  Může však být přeložena do všech jazyků světa, a to je téměř osm miliard lidí. Jedno vydavatelství na Slovensku knihu vyhodnotilo jako vynikající dílko. 

Pointou knihy je to, že ukazuje, že obrovské množství velkých lidí byli samouci: Edison, Tesla, Agatha Christie, Steinbeck, atd.  Mark Twain říká: Nikdy jsem nedovolil škole, aby stála v cestě mému vzdělání. 

Co se týká přínosu školy do vzděláni, citujme názor ještě jednoho klasika, kterému bychom měli věřit, protože je to citlivá, vzdělaná, empatická, ačkoliv svým okolím v tom čase nepochopená osobnost, dnes už známá a snad i pochopená na celém světě už sedmdesát let. Je to šestnáctiletý Holden Caulfield, kluk z "Kdo chytá v žitě", který říká:  

"Přípravka v Pencey, to je škola v Agerstownu, v Pensylvánii. Asi jste už o ní slyšeli. Nebo jste aspoň viděli inzeráty. Mají inzeráty minimálně v tisíci časopisech a vždycky je tam nějakej sekáč na koni, jak skáče přes překážky. Jako kdyby člověk v Pencey jakživ nedělal nic jinýho,  než hrál celej den pólo. Já tam koně jaktěživ ani nezahlíd, ani v širokým okolí ne!  A pod obrázkem toho kluka na koni vždy stojí: "Už od roku 1888 vychováváme z chlapců stoprocentní, bystré mladé muže." Vyložená bouda. V Pencey vychovávají starou belu,  zrovna tak jako v ostatních školách. A já tam nepoznal nikoho, kdo by byl stoprocentní nebo bystrej nebo tak. Snad dva kluky. A kdoví jestli. A ty už nejspíš takoví byli, když do Pencey přišli." 

Vytištění knihy plánuji ve vlastní režii, bez vydavatele, k marketingu e-knihy budu potřebovat odborníka. Od jednoho z nich už vím, že za 1000 korun investovaných do marketingu se dá očekávat čtyřnásobná návratnost mínus náklady. Vytištění jednoho exempláře bude stát asi 150 korun.  Knihu budu prodávat za cca 500 korun. 

Skromný génius Albert Einstein říká, že od ostatních lidí ho odlišuje jenom to, že když ostatní už nemůžou, on ještě dlouho v práci pokračuje.  Skromný génius Pablo Sarasate: "Říkají, že jsem génius. Tak proč musím cvičit 16 hodin denně?" Tak to prostě je, pilná práce kompenzuje menší talent. Platí to obecně, na standardní lidi, ale v tomto případě se "menší talent" na tyto dva muže nevztahuje.'

Jsem jazykový samouk, bývalý učitel, momentálně překládám tuto příručku do angličtiny. Jako samouk jsem složil státní zkoušku z angličtiny a francouzštiny, mám certifikát z Cambridgeské univerzity na učení angličtiny kdekoli na světě, na úrovni mateřského jazyka mluvím slovensky, maďarsky, solidně česky, z ruštiny jsem maturoval na 1, byl jsem tlumočníkem v angličtině v mírové misi OSN. Učil jsem na všech typech škol na Slovensku, v Čechách i v zámoří.

Výjimečný nejsem ničím, toto dokáže skoro každý trochu ambiciozní člověk. Měl jsem však pravděpodobně štěstí s datumem narození: mám v datumu narození hodně šestek a devítek, nepotřebuji teda talent, protože podle numerologie jsem ochoten a schopen vzdělávat se celoživotně. A to je podstata věci, ne talent, ten se dá i promrhat. Šanci uspět má tudíž každý, komu se chce pracovat. Proto je moje kniha vhodná pro každého, kromě líných.

Jak jsem již uvedl výše, příručku jsem napsal, protože jsem chtěl pomoct mnoha žákům - obětem občas ne moc profesionálních učitelů. Moje osobní ambice napsat a vydat knihu samozřejmě také hrála roli.

A proč Hithit? No, protože z mnou oslovených investorů jedině oni začali se mnou meritorně komunikovat, jenom oni nevysvětlovali, jak jsou nad věcí a jak a proč to bohužel  nejde. Naopak, hledají řešení, originálnost, invenci, a v neposlední řadě např. k předběžnému schválení mého  projektu jim bez zbytečné byrokracie stačilo několik mých  vět. Neformálnost, bezprostřednost, zájem o věc. Žadatel potřebuje  řešení, ne brečení.