English
Česky
Slovensky
4.3 Vlastní výsadba stromků
Prvním krokem je výkop výsadbové jámy. Výsadbová jáma se připravuje v rozměrech, které odpovídají rozvoji a rozměrům kořenového systému ovocné dřeviny. Pro ovocné dřeviny je podle standardů SPPK-C02-03 minimální přípustný průměr jámy či délka hrany 0,7 m, hloubka 0,4 m. Výsadbová jáma musí umožňovat zasazení dřeviny do správné hloubky bez rizika obnažení kořenového krčku při sesednutí zeminy. Zároveň musí umožňovat tvorbu závlahové mísy s minimální kapacitou 10 l vody na středně těžkých a těžkých půdách a 20 l na lehkých půdách. V případě strojové realizace hloubení výsadbových jam vrtákem je vhodné po vyhloubení narušit obvodové stěny rýčem.
Postup výsadby
Ovocný stromek - školkařský výpěstek sadíme s ohledem na místo roubování. Výpěstek na generativní podnoži (tzn. semenáči) musí být vysazen do stejné hloubky, v jaké rostl v ovocné školce. Školkařský výpěstek na vegetativní podnoži (tzn. řízku) může být vysazen maximálně o 0,1 m hlouběji, ale vždy tak, aby místo štěpování bylo minimálně 0,05 m nad zemí. Výsadbu je nutné vždy zavlažit a řádně utlačit přihrnutou zeminu, aby se nevytvořily vzduchové kapsy a zemina se dobře spojila s kořenovým systémem. Nejlepší složku vykopané půdy rozdrobíme, opatrně přisypáváme a hutníme ke kořenům, průběžně ji vlhčíme vodou a přidáme další vrstvu půdy. Přiměřeně zhutnělá půda nemá velké vzduchové komůrky, které by bránily zakořenění vlásečnic. Zasazený stromek ještě jednou vydatně zalijeme tak, že voda prostupuje až na povrch. Při podzimní výsadbě špičáků je nutné ještě málo mrazu odolný kořenový krček navrch přihrnout zeminou do výšky nejméně 0,3 m nad terén na ochranu proti mrazu. Zálivku opakujeme dle potřeby alespoň 1x za měsíc, zvláště při výsadbě v suchém počasí. Při jarní výsadbě nebo na jaře po provedení podzimní výsadby vytvoříme závlahovou mísu kolem dřeviny o průměru minimálně shodném s průměrem (délkou hrany) výsadbové jámy.
Kotvení a ochrana dřevin před poškozením zvěří
Vzhledem ke specifikům oslabené kořenové soustavy a vysoké atraktivitě ovocných dřevin pro volně žijící býložravce (myši, zajíce, srnčí, dančí aj.) či hospodářská zvířata (např. ovce, případně krávy v pastevních sadech) je nutno zajistit kotvení a ochranu proti poškození minimálně na 10 let po výsadbě.
Pastva koní a koz je na pozemcích výsadby nežádoucí. Forma a způsob provedení ochrany jsou voleny s ohledem na podmínky stanoviště a možnosti ohrožení stromku či keře. Pro kůlové ochrany používáme přednostně tvrdé dřevo (dub, habr apod.) a pro úvaz a ochranu kmene pevné přírodní textilie. Při výsadbě můžeme také stromek či ochranné kůly natřít odpuzující látkou proti okusu a otěru zvěří. Kmen je vhodné natřít hořce chutnající a dráždivou látkou Aversol, u starších stromků (5 a více let) i mírně agresivním nátěrem na přírodní bázi zvané
Morsuvin. Ochranný kůl je také vhodné natřít kontaktní páchnoucí látkou Lavanol, vyráběnou na bázi lanolinu z ovčí vlny. Tyto přípravky se běžně používají v lesnické praxi. Kotvit můžeme na jeden a více kůlů. Kotvící a ochranné prvky musíme minimálně 1× za půl roku (nejlépe na podzim a zjara) kontrolovat a zjištěné vady či nefunkční části neprodleně odstranit nebo nahradit tak, aby byla zajištěna ochrana po dobu 10 let.
Kotvení na jeden kůl
Kůl je zatlučen do dna výsadbové jámy do hloubky 0,5 m mírně od středu směrem na jih, splní tak funkci přistínění kmínku. Průměr kůlu je minimálně 8 – 10 cm. Délka kůlu se volí podle výšky kmene stromku, a to tak, aby horní část byla minimálně 0,1 m pod úrovní nejníže postavené větve (výhonu) korunky. Horní část kůlu má mít zaoblené hrany, aby nedošlo k poškození kůry stromku při pohybu větrem.
Při použití jednoho kůlu je povinná instalace chráničů (viz obr.) kolem kmínků do výše nejméně 1 m, optimálně i výše, až pod korunku stromu. Kotvení na jeden kůl (na dva kůly) je vhodné pouze u stromů a v případě, že je vyloučena přítomnost velkých druhů býložravců (srnec, daněk), tj. např. ve výsadbách, kde je celý soubor stromků ještě ohrazen dostatečně vysokou oplocenkou.