Kniha Pravdu říkat, pravdu žít

Jak to začalo

Od mládí jsem obdivoval lidi, kteří dokázali víc než většina z nás ostatních. Kteří se nebáli postavit zlu a nespravedlnosti, zastávali se bezbranných a utlačovaných, i když byli proto šikanováni, vyhazováni z práce, vyháněni z vlasti do exilu nebo zavíráni, nebo jim dokonce hrozila smrt. Jako student střední školy jsem v 80. letech lovil na rozhlasových vlnách rušené vysílání Svobodné Evropy a dalších zakázaných, tzv. "štvavých“ stanic, abych si poslechl od nás vyštvané osobnosti nebo se dozvěděl pravdu o tom, o čem čs.  média tehdy lhala. Vzpomínáte si na večerní relace, zakončené typickým: Ivan Medek - Hlas Ameriky - Vídeň? Věděl jsem o dalších našich hrdinech, kteří žili v exilu nebo izolaci, a přál si někdy se s nimi osobně setkat a poděkovat jim za to, co dělali.

Přání se mi naštěstí splnilo. Při své novinářské práci během třiceti let jsem se mohl setkávat se spoustou takových lidí, ať už celospolečensky známých osobností, nebo těch, o jejichž hrdinství věděli jen ti nejbližší. Hltal jsem jejich příběhy jako mladý student novinařiny, obdivoval je a nepřestávám je vyhledávat i teď, i když hrdinů z 30., 40., 50. nebo 60. let zákonitě ubývá. Těšil jsem se po listopadu 1989 z každého jejich návratu z exilu a věřil, že jsou solí naší země. Radostně jsem stál dlouhé fronty při autogramiádách spisovatelů, kteří ve vlasti nesměli 20 let vydávat knihy, a nepřestával se divit, jak jsme jim mohli ubližovat naším mlčením a apatií. Sliboval jsem si, že udělám vše proto, aby se tahle doba už nikdy nevrátila a na její hrdiny se nezapomínalo, byť se možná budou jejich zásluhy časem zlehčovat, opomíjet nebo je současníci nahradí jinými idoly. 

S generálem Tomášem Sedláčkem

Některé moje rozhovory s těmito hrdiny vyšly ve zkrácené podobě v novinách, které už dávno neexistují, a byla by škoda, aby upadly v zapomnění navždy. Když jsem před dvěma lety připravoval k jubileu vzniku republiku knihu Moje stoleté Československo, vybíral jsem z několika desítek osudů, které do ní jednoznačně patří. Některé z nich, na něž se tehdy nedostalo, připomínám proto až v téhle knize, aby se i s jejich vzpomínkami seznámili čtenáři, kteří se s nimi neměli štěstí osobně setkat, nebo si na ně pamatují, a možná se jimi dosud nechávají inspirovat a motivovat k vlastním postojům.     

Co je můj cíl?

Cílem projektu je vydat knihu rozhovorů s názvem Pravdu říkat, pravdu žít. Autorská publikace zachycuje výjimečné osudy lidí, kteří se zapojovali v totalitním nacistickém nebo komunistickém režimu do zápasu za svobodu a spravedlnost. Někteří z nich už nejsou mezi námi, ale jejich příklady, reflexe a myšlenky jsou stále živé a aktuální i po letech. Kniha přináší názory lidí, pro které byla pravda a život v ní víc než vlastní pohodlí a prospěch, a kteří za ni neváhali obětovat kariéru a svobodu nebo nasadit život. Je připomínkou výjimečných lidí, z nichž někteří nás sice již opustili, ale zůstávají s námi díky inspirujícímu vyprávění, jež může být kompasem, ukazujícím směr, kterým bychom se mohli nebo měli dát.   

Detaily

V současné době dobrovolné izolace a měkké karantény jsem měl čas zabývat se osobním archivem a nalezl jsem několik zajímavých rozhovorů s výjimečnými osobnostmi, které jsem pořídil při své dlouholeté novinářské praxi. Mezi hrdiny knihy budou patřit např. válečné eso z II. světové války generál František Peřina, bývalý zpravodaj Hlasu Ameriky Ivan Medek, zakladatelka Domova sv. Rodiny pro postižené děti řeholní sestra Akvinela, režisér Juraj Jakubisko nebo kardinál Tomáš Špidlík. I když někteří už nejsou mezi námi, jejich příklady a myšlenky jsou stále živé a aktuální i po letech. Kniha přináší názory lidí, pro které byla pravda a život v ní víc než vlastní pohodlí a prospěch, a kteří za ni neváhali obětovat kariéru a svobodu či nasadit život. Je připomínkou výjimečných lidí, z nichž někteří nás sice již opustili, ale zůstávají s námi díky inspirujícímu vyprávění, jež může být kompasem, ukazujícím směr, kterým bychom se mohli nebo měli dát.

Které zajímavé životní příběhy v knize tedy najdete a kdo se v ní objeví? Generál nebes - letecké eso František Peřina, který odešel do exilu bojovat proti nacistům, a který musel po roce 1948 utíkat podruhé, tentokrát před komunistickým režimem. Josefina Napravilová, která se účastnila Květnového povstání 1945 v Praze, po válce po Evropě vyhledávala a navracela zpátky do vlasti zavlečené děti, mezi nimi i ty z Lidic. Řeholnice Akvinela Ludmila Loskotová z Kongregace Školských sester de Notre Dame, která po zrušení klášterů v 50. letech pracovala ve fabrikách, aby se pak následující desítky let věnovala postiženým, pro které pomohla v Praze vybudovat Domov sv. Rodiny, jež pak i jako ředitelka vedla. Básník a mistr slova Karel Šiktanc, který po roce 1968 nesměl dvacet let publikovat, a který se nových knižních vydání na pultech dočkal až po roce 1989, stejně jako skaut a politický vězeň Jiří Stránský, autor legendární knihy i seriálu Zdivočelá země, jenž bohužel v loňském roce zemřel. Mnohaletý zákaz natáčení měl po roce 1968 i režisér Juraj Jakubisko, jehož filmy z druhé poloviny 60. let - Kristovy roky, Zběhové a poutníci, Ptáčkové, sirotci a blázni nebo Na shledanou v pekle, přátelé, skončily v trezoru, a my je mohli znovu obdivovat až po listopadu 1989.  

Básník Karel Šiktanc a profesor František Janouch

Bohatá činnost v exilu vyplněná zápasem za demokracii ve své vlasti a pomoc druhým exulantům i disidentům určovaly život jadernému fyzikovi, profesoru Františku Janouchovi nebo publicistovi Ivanu Medkovi, kteří se pak oba po roce 1989 vrátili sloužit zpět svobodné vlasti. Jeden proto, aby prostřednictvím založené Nadace Charty 77 pomohl vytvářet občanskou společnost, druhý aby pokračoval oficiálně ve službách státu jako kancléř prezidenta Václava Havla. Svým hrdinstvím a odvahou dodnes budí pozornost a obdiv mnoha lidí také Josef Mašín, syn popraveného válečného hrdiny generála Josefa Mašína a účastník III. odboje, který se s bratrem Ctiradem a kamarádem Milanem Paumrem v 50. letech plných věznění, mučení a poprav doslova prostřílel ze zadrátovaného Československa na Západ, aby se mohl zapojit do boje proti komunistické totalitě. Nádech svobody, víry a optimismu nám zpoza železné opony moudře vléval několik desítek let ve svých rozhlasových promluvách Radia Vatikán také jezuita, budoucí kardinál Tomáš Špidlík, který zemřel před deseti lety.       

Kniha Pravdu říkat, pravdu žít prostřednictvím publicistických rozhovorů mapuje pozoruhodné příběhy, jež museli podstoupit lidé, kteří se uměli správně rozhodnout. Obsahuje unikátní archivní fotografie i snímky z nedávných dob a nabízí pohled na naše dějiny uplynulého 20. století přitažlivým vyprávěním očitých svědků a pamětníků, z nichž mnozí se již stali součástí českého Pantheonu. Kniha je tak zároveň dokumentem i osobním svědectvím o lidském hrdinství, po kterém sáhnou dospělí čtenáři i ti mladí včetně studentů. Nenechme osudy těchto výjimečných lidí zapadnout, ale znovu si připomínejme ty, bez kterých by naše země nebyla svobodná.

... a ještě něco navíc

Víte, že generál František Peřina, který sestřelil dvě desítky nepřátelských letadel, se za války v letadle modlil? Že básník Karel Šiktanc hrával v dětství fotbal s lidickými kluky, kteří pak zahynuli kdesi ve vyhlazovacím táboře, a že Josefinu Napravilovou celý život trápil tragický úděl vlasovců, jež v závěru války pomohli povstalcům porazit nacisty? Tušíte, jak zareagovala řeholní sestra Akvinela, dlouholetá ředitelka Domova sv. Rodiny v Praze, když poprvé spatřila postižené děti? A jestlipak víte, proč se chtěl kardinál Tomáš Špidlík dožít devadesáti let? Tyhle a mnohé další zajímavosti se dozvíte z vyprávění hrdinů knihy Pravdu říkat, pravdu žít, která vzniká i díky vašemu zájmu a finanční pomoci.   

Kdo jsem?

Odmalička jsem se chtěl stát novinářem, což se mi postupně splnilo, i když mnozí dobře víte, že za komunismu to nebylo jednoduché. Během uplynulých 30 let jsem se díky práci v redakcích Svobodného slova, Večerníku Praha, Deníku a Katolického týdeníku potkával a stále potkávám s mnoha zajímavými lidmi, kteří byli minulým režimem perzekuováni a pronásledováni. V roce 2017 jsem díky podpoře na Hithit vydal knihu vzpomínek na zemřelého kardinála Miloslava Vlka Náš kardinál. Následovaly podobně laděné - kniha vyprávění budějovických pétépáků Černí baroni od Černé věže, vzpomínky pamětníků význačných historických událostí Moje stoleté Československo, publikace k 70. výročí vzniku Státu Izrael Rozpůlená srdce a nejnovější kniha rozhovorů s válečnými veterány Příliš mladí na válku.     

Proč to dělám?

Už jsem získal na knihy rozhovorů s pozoruhodnými lidmi peníze od empatických dárců díky jejich podpoře na Hithit, a proto se osvědčenou cestou vydávám znovu i letos. Kéž se i  nyní všechno podaří a kniha zajímavých a inspirativních osudů Pravdu říkat, pravdu žít se znovu dostane ke čtenářům.