Knížka - malířka art brut Bonaria Manca

Jak to začalo? Začalo to na internetu před třemi roky. Objevil jsem na databázi Flickr čirou náhodou fotografie úžasných soch, které mne jako sběratele spontánní tvorby art brut nadchly. Začal jsem pátrat po jejich autorovi, což se mi po delší době podařilo. Zjistil jsem, že je jím opravdu neškolený sochař Pietro Moschini z italské Tuscanie, který však již bohužel právě zemřel. Neváhal jsem a rozjel se do střední Itálie, kde jsem fotograficky zdokumentoval jeho dílo a pak vydal o tomto dosud neznámém tvůrci publikaci. Při otevření jeho muzea, které krátce nato vzniklo, jsem pak poznal další neškolenou umělkyni, která v tomto nádherném středověkém městě s etruskými základy žije. Dnes téměř devadesátiletá malířka Bonaria Manca se narodila na Sardinii odkud utekla před krevní mstou s celou rodinou do Tuscanie. Živila se jako pastýřka ovcí a před několika roky se v ní probudila touha malovat a začala tvořit podivuhodně silné obrazy. Zachycuje v nich svůj těžký osud expresivní, originální básnivou formou, mající obdobu v dětsky spontánní, bezprostřední, autentické tvorbě. Když jí jednou chybělo plátno, začala malovat na zdi pokojů. Tak pomalovala téměř celý interiér domu rozměrnými malbami, ve kterých můžeme doslova číst její životní příběh. Neskutečný zážitek z návštěvy této malířky a jejího kouzelného domu, který stojí na okraji Tuscanie v překrásné přírodě mě přivedl k myšlence vydat o ní knížku, která by zprostředkovala čtenářům tento vskutku podivuhodný svět, naplněný výtvarnou poezií. Bonaria umí navíc krásně vyprávět, takže knížka bude obsahovat rovněž její vzpomínky a představí ji jako vynikající umělkyni a vitální ženu, která našla smysl svého života v malířské tvorbě.

Co je můj cíl cíl? Rád bych vydal půvabnou publikaci o malířce Bonaria Manca. Knížka přinese barevnou dokumentaci jejích děl i svérázného originálního prostředí domu na okraji města Tuscania ve střední Itálii, kde vznikají.

Detaily Chci získat finanční prostředky na vydání publikace o malířce art brut jménem Bonaria Manca, kterou jsem letos v Itálii navštívil a pořídil fotodokumentaci její originální výtvarné tvorby. Vedle obrazů tato téměř devadesátiletá autorka maluje i na zdi svého domu, který tak uvnitř vyzdobila působivými expresivními malbami, zachycujícími její pohnutý osud v rodné Sardínii i později v Tuscanii, kde se živila jako pastýřka ovcí. Publikace přinese reprodukce jejích výtvarně neobyčejně kreativních imaginativních děl, ale také seznámí čtenáře s jiskřivými básnivými texty této úchvatné prosté ženy a spontánní umělkyně života. Publikace vyjde česky s italským a anglickým překladem textů. Měla by být povzbuzením pro stárnoucí autorku v její tvůrčí činnosti. Seznámí také veřejnost s její dosud neznámou tvorbou. Vyjde brožovaná nákladem 500 ks výtisků ve sličné grafické úpravě ve formátu B5 (230×160 mm). Mohla by také napomoci snaze, aby její úchvatný dům i s obrazy byl zachován jako muzeum či galerie pro návštěvníky Tuscanie z celého světa.

A ještě něco navíc: Když začala Bonaria malovat, tak ji její manžel opustil a ona zůstala sama. Malířství si zvolila jako smysl života a tvořit nepřestala. Uhrančivá posedlost tvorbou jí vydržela až do dnešních dní.

Kdo jsem? Jmenuji se Pavel Konečný a jsem sběratelem art brut. Narozený v roce 1949 v Holici u Olomouce. Vystudoval jsem filozofickou fakultu UP v Olomouci a pak pracoval jako vedoucí tamního Divadla hudby. V roce 1991 jsem nastoupil do zaměstnání v Památkovém ústavu v Olomouci do funkce vedoucího oddělení evidence, dokumentace a informatiky. Aktivní pracovní dráhu jsem ukončil jako ředitel územního odborného pracoviště NPÚ v Olomouci. Od roku 1971 se věnuji sbírání spontánního umění a vytvořil jsme za ta léta sbírku čítající cca 500 položek výtvarných děl. Moje sbírka byla celkem sedmkrát vystavena (např. v Muzeu umění v Olomouci, v SNG Bratislava aj.). Zatím poslední výstava sbírky se uskutečnila v roce 2012 v pražském Muzeu Montanelli. Je také prezentována na internetu: www.outsiderartcz.eu. Jsem členem občanského sdružení ABCD, které se věnuje šíření informací o výtvarném projevu art brut. Organizuji také třetím rokem úspěšnou přehlídku krátkých filmů nazvanou ART BRUT FILM OLOMOUC. Založil jsem edici Marginálie, kde vycházejí knížky věnované neznámým spontánním autorům. V této edici by rovněž měla vyjít publikace o malířce Bonarii, pro kterou už mám název - "Každý den se znovu narodit".

Proč to dělám? O vydání publikace věnované malířce Bonarii sním již dlouho. Proto jsem s radostí přivítal službu Hithit, která nabízí přinejmenším naději získat tímto způsobem prostředky k její realizaci. Zveřejněním informací obrazových i textových o životě této kreativní umělkyně doufám přinesu radost jednak jí samé, podpořím ji a povzbudím k další tvořivé práci. No a nakonec zprostředkuji tímto způsobem čtenářům můj krásný a silný zážitek ze setkání s touto ženou, která dokázala naslouchat pouze hlasům svého nitra a našla tak svůj ráj.