K čemu to žebrání v ulicích?
Hraní není žebrání. Nabízím lidem možnost přepnout z nudné pouliční šedi a přinést jim do života trochu barev, postřehů a důvodů k zamyšlení. Navíc nikoho nenutím přispívat do futrálu a nehraji na soucit.
Proč zrovna cestovat vlakem?
Není to auto, ale nabízí poměrně slušnou mobilitu a rozsáhlou železniční síť (Jedna z nejhustších sítí na světě). Dostanu se skoro všude a budu hrát i ve vlacích. To je kapitola sama pro sebe.
Co když to za půl roku nestihneš?
Šest měsíců je dlouhá doba, je v tom i rezerva a vše jsem vypočítal tak, že by to neměl být problém.
Co všechno budeš točit?
Zajímavé interakce, samotná hraní, reakce publika, rozhovory s místními a další zážitky, které se mi postaví do cesty. Plánuji vyrobit desítky hodin materiálu, než dojde ke střihu a postprodukci.
A když tě budou hnát holí?
Na arogancí, stupiditu a nepochopení narážím celý život. Pokud budu někoho opravdu rušit, přesunu se na jiné místo. Hrát uprostřed městské tepny není jediné řešení.
Nebaví mě čekat tak dlouho na video.
Než dokončím celý projekt, budu pravidelně přispívat do blogu o pouličním hraní, kde si pokaždé budeš moci přečíst co nového a jakmile něco zajímavého vyfotím, hodím to také co nejdřív na NET. Takže velkou porci zprostředkovaných zážitků budeš dostávat neustále.
Klidně si s tebou zahraju, ale na ulici mě nevytáhneš
Nevadí. Můžeme společně sednout kamkoliv, zamuzicírovat, pokecat u pěnivého moku. Všechna alternativní řešení jsou v zásobě.
Co ty všechno vůbec děláš?
Hraní na kytaru se věnuji přes 8 let. Do toho békám, fotím, maluju, píšu básničky, aktivně skautuju a hromadu dalších věcí. Je toho víc než dokážu vměstnat do všeho toho času.