Novinářka a spisovatelka Judita Matyášová podporuje Elišku Blažkovou na její umělecké cestě a tvorbě knihy Haredim už léta. Setkaly se díky rozhovoru, který s ní Judita vedla pro Lidové noviny.
“Tehdy mne nejvíce zaujalo, když mi Eliška řekla, že v Mea Šearim se skoro nedá fotit. Nechápala jsem vůbec, jak to myslí, copak se někdo může tak urputně bránit focení? Za rok za dva jsem byla v Jeruzalémě, šla jsem se tam podívat a pochopila, jak to myslela. Díky pocitu, který jsem tam zažívala od první chvíle. Cítila jsem totiž, že obyvatelé nejsou zrovna naklonění cizincům, natož fotícím. Muselo to být těžké se mezi ně dostat, mně osobně stačil ten několikahodinový intenzivní zážitek. O to víc si toho vážím, že to nevzdala.”
To ještě netušila, že se stane i součástí knihy. Je totiž autorkou velmi otevřeného rozhovoru s Eliškou, který uvádí čtenáře do kontextu i obrazu o životě v ultraortodoxní čtvrti Mea Šearim.
“Je to pro mne velká pocta a zároveň velký závazek. Knižní rozhovor je specifický v tom, že vznikal z několika sezení s autorkou fotografií, z hodin a hodin vyprávění. Chtěla jsem, aby vyprávěla nejen o své motivaci, proč se do tak náročného focení pustila, ale také jsme se bavily o náročných chvílích, kterých bylo za tu dobu mnoho. Zároveň bylo důležité, aby zaznělo, že nebylo vůbec jednoduché v realizaci projektu vytrvat a ustát všechna úskalí, překonat překážky. Když mi Eliška navrhla, abych napsala text do její knihy, tak jsem od první chvíle věděla, že to bude rozhovor, protože jsem chtěla v dialogu ukázat Eliščinu energii a nadšení pro věc.“
Eliška byla pro ni zároveň lidskou inspirací, jak sama říká: “Eliščina snaha je zároveň výzvou pro lidi, kteří před něčím zavírají oči a říkají, že se to nedá pochopit. A líbí se mi její buldočí povaha, tu máme společnou. I když vám někdo stokrát řekne, že něco není možné, jdete a prostě to dokážete.”