Čtyřdílní dokumentární cyklus mapující stavovskou vzpouru z let 1618–1620, její příčiny a důsledky (4e*26min). Podpořte náš projekt a pomozte tak vytvořit dílo, které se vší poctivostí zpracovává významný mezník české historie - České stavovské povstání.
Autor: JK & Co.
Praha, Hlavní město Praha, Česko
???project.detail.fixedGoal??? Všetko alebo nič. Projekt skončil 1.11.2020 v 18:07.
Myšlenka natočit cyklus o českém stavovském povstání se zrodila během natáčení školního dokumentu, který se věnoval dobývání města Písku v letech 1619 – 1620. Tematika nás natolik zaujala, že jsme se rozhodli tuto dobu a události zpracovat komplexně, se vší úctou a poctivostí. Jedním z důvodů realizace je také to, že od zmiňovaných událostí právě uplynulo čtyři sta let.
Náš maximální cíl je vyobrazit toto významné historické téma přehledně, řemeslně kvalitně, a především
se vší pečlivostí a úctou. Aby se tak mohlo stát, tak se bohužel neobejdeme bez vaší finanční pomoci. Peníze pokryjí realizační náklady, přispějí ke kvalitě scénografie a kostýmové výpravě, a v neposlední řadě by pomohly v postprodukční fázi – nahrání komentáře, komponované hudby, tvorbě animací atd.
.
Pražská defenestrace ze dne 23. května 1618 se stala roznětkou válečného konfliktu pramenícího
z dlouhodobých kontroverzí mezi stavovskou opozicí a politickou linií vládnoucí habsburské dynastie. Stavovské direktorium jako vládní orgán rebelů verbovalo žoldnéře z různých koutů Evropy, kteří měli čelit habsburským vojskům. Zájmy českých evangelických stavů měly podporu části protestantské Evropy, zatímco vídeňský dvůr hájil zájmy katolického tábora.
Zpočátku zaznamenali povstalci nesporné úspěchy: ještě v roce 1618 se zmocnili Plzně, oblehli České Budějovice jako strategicky významný opěrný bod katolického tábora a několikrát během rebelie ohrožovali dokonce samotnou Vídeň.
V průběhu roku 1619 se však na straně povstalců začaly projevovat finanční a organizační potíže, přičemž přislíbená pomoc ze zahraničí byla v nedohlednu. Habsburský tábor postupně získával zřejmou převahu,
až konečně v září 1620 překročily hranice jižních Čech dvě armády hájící jeho zájmy – vojsko katolické ligy
a vojsko císařské. Jejich úkol byl jasný…
V následujících dnech obě armády, čítající dohromady téměř třicet tisíc mužů, vyrazily ku Praze. Cestou dobývaly města ovládaná stavy, z nichž některá před zjevnou přesilou kapitulovala. Dne 8. listopadu se odehrál rozhodující střet na Bílé hoře…
Povstalecká moc se zhroutila jako domeček z karet. Prahu obsadili vojáci katolických armád, „zimní král“
a mnozí exponenti vzbouřených stavů uprchli do exilu. V zemi na několik let nastolen mimořádný stav, během nějž bylo účtováno s rebely. Stavovský program byl zašlapán do země, myšlenka náboženských svobod však žila dále a byla rozvíjena mimo jiné v prostředí českých pobělohorských exulantů. Stavovské povstání zahájilo dosud nejkrvavější evropský ozbrojený konflikt, který trval až do podpisu mírových smluv roku 1648. Jelikož dlouholeté válčení začalo defenestrací v roce 1618, budeme o tomto konfliktu mluvit jako o třicetileté válce.
Projekt vzniká zastoupením tří hlavních skupin. Tou první jsou studenti píseckých škol SVOŠF a FAMO – kteří ale cyklus nevytvářejí jako školní cvičení, nýbrž k jeho realizaci přispívají dlouhodobě – výčet všech si tedy budete moci přečíst až v závěrečných titulcích u každého dílu. Další skupinou je tým historiků či badatelů, kteří se specializují na období třicetileté války, a kteří momentálně zpracovávají své verze scénářů, a kteří budou na projekt v postprodukci zpětně dohlížet z hlediska faktografického
a dramaturgického.
Posledními členy tříčlenného pilíře je plzeňská skupina historického šermu Rytíři koruny české - která
v našich hraných záběrech nejčastěji vystupuje, a zároveň se podílí na realizaci. Mimo jiné je hlavním organizátorem každoroční rekonstrukce na Bílé hoře. V neposlední řadě pak nesmíme opomenout další skupiny historického šermu, kteří s projektem pomáhají – jejich výpis a naše poděkování si rovněž budete moci přečíst v závěrečných titulcích.
Momentálně nejsme schopni zaručit, kde cyklus uvidíte – buďto by se jednalo o nějakou z veřejnoprávních nebo internetových televizích, anebo si najdeme ještě jinou cestu, rozhodně však máme v plánu s ním jít „do světa“. A za každou cenu se budeme snažit, aby se tak stalo symbolicky dne 21. června 2021 – tedy
v den výročí od popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí.
Za veškerou podporu předem děkujeme.
Synopse díla:
Cyklus přibližuje celkový kontext, nejvýznamnější události a osobnosti spojené s českým stavovským povstáním, a dále pak období těsně pobělohorské. Zaměříme se jednak na vysvětlení dobových souvislostí, tedy na klíčové otázky, co vedlo k pražské defenestraci a jaké měla důsledky. Kromě významných stavovských úspěchů, k nimž patřilo dobytí Plzně, si připomeneme i jiné mezníky, jako například bitvu
u Záblatí – ta v polovině roku 1619 výrazně přispěla k obratu poměrů v neprospěch povstalců. Podrobně
a objektivně nahlédneme i na Bílou horu a na následující dění v letech 1621-1622, kdy se vzdávaly poslední ostrůvky stavovské moci, vedle záborů majetku rebelů došlo k exemplárním popravám povstaleckých předáků a začal se rozbíhat proces rekatolizace.
Z klíčových postav nebudeme věnovat pozornost pouze panovníkům – Matyášovi I., Ferdinadovi II., Fridrichovi Falckému, ale také nejvýznamějším vojevůdcům, jakými byli například Jindřich Matyáš Thurn, Petr Arnošt II. Mansfeld a Kristián I. Anhaltský na straně stavů či Karel Bonaventura Buquoy, Jindřich Duval Dampierre a Albrecht z Valdštejna na habsburské straně. To vše zpracováváme ve čtyřech šestadvacetiminutových dílech ve spolupráci s historiky a šermířskými skupinami.
Naši milí přispěvatelé a příznivci. Náš projekt České stavovské povstání je i vlivem Vašich finančních prostředků již ve vysněném procesu realizace a my bychom Vás rádi o naši nejposlednější aktivitě tímto informovali. Hlavní natáčecí období bude probíhat v průběhu následujících týdnů a měsíců,…
Viacej
Komentáre