Proč jste zařadili projekt na Hithit, když máte veřejnou sbírku ?
Protože peníze získané v rámci veřejné sbírky jsou určeny především na výkupy pozemků. Již nezbývají na to, abychom dobrovolníkům z pozemkovým spolků koupili pořádné nářadí, pohonné hmoty nebo jim jinak pomohli s péčí o pozemky.
Jaké pozemky vykupujete ?
Vykupujeme přírodně cenné lokality nebo pozemky, který mají potenciál k obnově nějakých cenných přírodních společenstev ; vždy takové, na kterých můžeme zajistit dlouhodobou péči. Výkupu předchází monitoring ohrožených druhů a rostlin. Důkladně prověřujeme, jaký má pozemkový spolek k místu vztah, a pečlivě posuzujeme, zda je péči schopen zajistit. Výkup bývá až poslední možností záchrany území, předchází mu vždy snaha o dohodu s majitelem na dlouhodobém pronájmu či jiném typu spolupráce. Rozhodně se nejedná o protestní či blokační výkupy.
Je nutné se o přírodu starat? Není lepší nechat ji, ať si dělá co chce?
Pokud chceme zachovat velké druhové bohatství, které nám středoevropská příroda nabízí – všechny ty zajímavé květiny, motýly, brouky, houby... – pak se bez naší pomoci neobejde. Téměř všechny biotopy s výjímkou pralesů a některých extrémních poloh skal a močálů totiž vznikly díky tisícíletému spolupůsobení přírody a člověka, a bez něj poměrně rychle zanikají. nejlépe je to vidět na loukách. Bez péče by tu samozřejmě byla také « příroda », avšak mnohem chudší. A to nechceme.
Jak je to možné ? Co ty druhy dělali před tím, než přišel člověk ?
To je poměrně složitá otázka, o které se vědci již desetiletí přou a byly o tom napsané stohy vědeckých prací. Zjednodučeně řečeno : než přišel člověk, vypadala naše krajina úplně jinak. Působili tu dnes již vesměs vyhubení velcí býložravci, řádily dnes nepředstavitelné požáry či jiné « kalamity «... A hlavně – na mnohá místa přišel člověk dříve než les, uchovává tedy svojí činností dávnou paměť krajiny.
Jaká je historie pozemkových spolků?
Již za první republiky lidé zakládali ochranné a okrašlovací spolky, ve kterých se snažili o ochranu přírodního a kulturního dědictví. Minimálně od konce 80. let k tomuto způsobu ochrany hodnotných lokalit intuitivně přistupovala značná část základních organizací ČSOP a v 90. letech i řada dalších občanských sdružení. Zároveň byly od počátku 90. let navazovány kontakty s obdobnými organizacemi v zahraničí. Na těchto základech vzniklo hnutí pozemkových spolků, jehož koordinace se ve druhé polovině 90. let ujal Český svaz ochránců přírody.
Kolik je nyní v ČR pozemkových spolků a o jak velké území se starají?
V současné době funguje v České republice 60 pozemkových spolků. Na základě různých právních vztahů či ve spolupráci s vlastníky se starají o více jak 3000 hektarů pozemků. Zdaleka tedy nejde jen o pozemky vykoupené v rámci sbírky Místo pro přírodu.
Mohu se aktivně k pozemkovým spolkům přidat i já?
Ano,lidé mají možnost se přímo zapojit jako dobrovolníci. Tady je mapa a adresář: http://www.csop.cz/psfront/