Slovensky
Česky
English
Úryvek z knihy:
"Savci se dělí do tří velkých skupin: běhavci, hnízdoši a nošenci.
Hříbátka jsou krátce po porodu schopná stát na vlastních nohách a následovat matku. Koťata a štěňata oproti tomu leží nahá a slepá v hnízdě a jsou zcela bezbranná. Opičky působí po porodu také bezbranně, mají však otevřené oči a matky je zcela samozřejmě mají celou dobu u sebe, nosí je na svém těle.
Hnízdoši jsou nastaveni na to, že několik hodin leží sami v hnízdě. Protože nevidí ani neslyší, nevnímají žádný ruch zvenku. Vysoký obsah tuku v matčině mléce je zasytí na několik hodin.
Kdyby naše děti byly hnízdoši, nemuseli bychom řešit sladění práce s péčí o novorozence. Bylo by možné bez problémů odejít od dítěte na čtyři až šest hodin. Hlídání by nebylo potřeba. Dělají to tak všechny matky hnízdošů.
Vlčice nebo lovící divoké kočky odchází na šestihodinový lov a své potomky mohou nechat samotné. Žádný člověk se zdravými rodičovskými instinkty by nenechal své dítě ležet tak dlouho samotné v postýlce. Moc dobře totiž víme, že naše děti nemohou několik hodin v klidu spát či v postýlce pasivně čekat na rodiče. Krátce po porodu začnou plakat a utěší je pouze citelná přítomnost jiné osoby, ideálně dobře známé matky.
Instinkt přežití běhavcům velí následovat matku. Hnízdošům velí zůstat v klidu ležet v hnízdě. Kdyby mláďata nebyla zcela klidná, mohla by je vycítit jiná šelma. Instinkt přežití našim dětem velí plakat, když se cítí osamocené a opuštěné. Nemá to nic společného s rozmazleností. Je to tisíce let starý, vrozený instinkt."