Pravda o Babišovi - Publikace Z Bureše Babišem

Okrem dobrého kádrového posudku a podpory rodiny na šéfovských stoličkách kľúčových inštitúcií a podnikov Babišovi v rozlete pomohli ďalšie desiatky ľudí. Pomáhali s kontaktmi, dávali rady, návody, či potrebný kapitál a politický vplyv. Jedným z tých najdôležitejších súputníkov Andreja Babiša je najskôr jeho nadriadený, potom kolega a partner - Anton Rakický. Prečítajte si ukážku publikácie Z Bureše Babišem.

Bývalý generální ředitel a později předseda představenstva Petrimexu se před rokem 1989 zapletl s StB. Na vysoké pracovní pozici neměl na výběr. Podle zmínek v archivech musel pracovníkům tajné služby sdělovat řadu citlivých informací, nejen o partnerech podniku, ale hlavně podřízených. Podle záznamů z pracovní činnosti byl Rakický opakovaně dotazován také na Babiše, když měl jeho hodnověrnost potvrzovat ještě před údajným lanařením dnešního nejbohatšího Slováka do spolupráce s StB.

Anton Rakický však zaujal také kariérou po pádu komunismu. Řada oligarchů zažila prudký vzestup kariéry díky dobrým vztahům s politiky. A to bylo pro Rakického a jeho partnery životně důležitou otázkou. Šéf státního podniku měl řadu důležitých kontaktů, avšak dobře věděl, že se po změně režimu změní také rozložení sil. Budoval proto přátelství s mnohými veřejnými postavami, pomáhalo mu k tomu také jeho hobby jazzového muzikanta. Znal se s muzikanty i herci, o kterých věděl, že jim demokracie nejen neublíží, ale udělá z nich kulturní ikony.

I proto byl začátek kapitalistické kariéry Antona Rakického spojen se slovenskou žijící legendou Milanem Kňažkem. Herec a politik přítele Rakického přivedl do nejvyšších sfér politiky ještě v roce 1990.

Během první vlády Vladimíra Mečiara, která ještě jako federativní působila na Slovensku od 27. června 1990 do 22. dubna 1991, dostal Kňažko, který ještě nevěděl kdo jeho stranický předseda skutečně je, na starost vybudovat struktury budoucího ministerstva zahraničních věcí. Veškerou hierarchii, kontakty a vztahy vytvářel s Antonem Rakickým, coby státním tajemníkem po boku.

Nutno dodat, že tajemníci měli v té době ještě vyšší pravomoci než je tomu dnes. V řadě aktivit mohli jednat samostatně, často dokonce vedli jednání se špičkami cizích států na vlastní pěst. Jistě to podnikatele pomýšlejícího na možnosti zahraniční klientely potěšilo.

Po prvních konfliktech Kňažka s Mečiarem se ovšem Rakický přiklonil na stranu Kňažka, který v březnu 1993 opustil Mečiarovo Hnutí za demokratické Slovensko. Zaplatil za to i státní tajemník. Po následujících volbách, v nichž Mečiar potvrdil svou popularitu a ovládl politiku i celý státní systém, dostal Kňažko a lidé kolem něj co proto.

V době, kdy se spustil boj o privatizaci slovenské chemie, hrálo se na to, kdo je ochoten přispět mašinerii Vladimíra Mečiara a kdo ne. Na pozice, které si pokoušel uhájit Anton Rakický zaútočili vrcholní privatizant z okolí HZDS - Slavomír Hatina a Jozef Kollár, který měl pod palcem zlatý důl - Duslo Šaľa. Spletí diskreditačních kampaní a pomluv o tom, jak Rakický Petrimex poškozuje, dosáhli, že zůstal mimo dosah na státní rozhodování.

Tlak privatizantů a Mečiarových politiků pak do Petrimexu přivedl lidí z harvardských fondů. V roce 1995 musel Rakický z podniku odejít a s ním naoko vypadl ze hry, tehdy ještě pořád nenápadný manažer Andrej Babiš.

Rakický později odešel do Spojených států amerických. Bulvární média v zahraničí a také domácí média v snaze očernit Antona Rakického, jako nemorálního manažera okrádajícího stát, informovaly o tom, že si na Floridě vystavěl rozsáhlou vilu ještě v čase, kdy řídil Petrimex. Údajně za nelegální provize za obchodní manipulace. Takové podezření se ovšem nikdy nedostalo ani k soudu. Nejblíž k důkazu má Rakického spis StB v archivu. Od roku 1985 byl tehdejší šéf Petrimexu prověřován z toho, že si za tajné provize buduje zázemí ve Spojených státech. Agenti si povšimli také rozsáhlého majetku na Slovensku.

Únik do Spojených států ovšem neznamenal úplný zánik jeho domácích ambicí. Po pádu třetí Mečiarovy vlády v roce 1998 se pokusil o návrat do výšin slovenského byznysu. Mluvilo se o něm jako o budoucím šéfovi plynárenského monopolu SPP, z jeho jmenování ale sešlo. V obchodním rejstříku již zastupuje pouze jedinou firmu C-ON. Jeho rodina však řídí další, pořád aktivní firmy.

I když může příběh Antona Rakického vyznívat jako od Babiše nezávislá kariéra, opak je pravdou. Rakický, jako bývalý Babišův šéf, sehrál úlohu beranidla a viditelné osoby, která na sebe vzala riziko. Andrej Babiš byl však po celou dobu minimálně vyrovnaným partnerem Rakického a neodstranila ho ani čistka na exšéfa Petrimexu.

Trajektorie nekompromisního byznysmena přivedla Andreje Babiše až do politiky, kde čelí nebývalému konfliktu zájmů. Nepomáhají mu ani kroky jako bylo prodloužení státní podpory pro biopaliva. Nový zákon náramně pomáhá Agrofertu a Babiš v argumentaci lhal. Přečtěte si ukázku vznikající publikace Z Bureše Babišem.

Andrej Babiš, český ministr financí a majitel molochu Agrofert, který ovládá chemický a potravinářský byznys ve dvou zemích, je největším konečným beneficientem výhod z toho, že stát přispívá producentům biopaliv a zároveň dodává bionaftu státním firmám, často pod vlastní kontrolou.

Cesta k hegemonii v zelené naftě byla klikatá. To co ji v současnosti završuje však nasazuje podezřením z konfliktu zájmů Babiše korunu.

Finanční podporu pro biopaliva Česká republika podle kritiků prodloužit nemusela. A hlasy z jiných členských států, či samotného Bruselu také připouštějí svérázný výklad Strakovy akademie.

Česko se v roce 2008 zavázalo ke snižování emisí v dopravě. Do roku 2020 chce Evropská unie snížit emise skleníkových plynů v dopravě o 6 procent. Argument českých politiků pro podporu biopaliv však stál na vratkých nohách. Většina jiných členských států totiž emise v dopravě snižovala a snižuje podporou automobilů na elektrický pohon, nebo zkapalněný plyn. Samotný Brusel už léta kritizoval příliš vysokou a nepatřičnou daňovou slevu pro biopaliva v Česku, kterou zavedla vláda ještě v roce 2010. Podpora měla vypršet v roce 2015, kabinet premiéra Bohuslava Sobotky ji ale prodloužil o dalších pět let.

Česká vláda koncem roku 2015 navzdory kritice a spojeným kontroverzím kolem výrazného konfliktu zájmů Andreje Babiše a dalších bývalých pracovníků Agrofertu ve státních strukturách schválila zákon o daňové podpoře biopaliv s nepřesvědčivým argumentem.

Na základě tohoto zákona došlo od 1. 1. 2016 ke zavedení, nebo zvýšení sazeb spotřební daně u mnohých složek biopaliv jako například - směsné motorové nafty, či metylesterů mastných kyselin. Změna výše podpory, je rozdělena na dvě období do 30. 6. 2017 a od 1. 7. 2017, přičemž v prvním období je podpora navíc snížena o částku, která má za úkol zpětně kompenzovat nepřiměřenou podporu poskytovanou v druhém pololetí roku 2015. Zároveň však prodlužuje daňovou úlevu pro vysokoobsahová biopaliva.

Ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL), který sice vystupuje jako bojovník proti Andreji Babišovi, ale u významných rozhodnutí stojí za ním, hájil zákon i tím, že Evropská unie určila u normy podmínky, podle kterých se některé sazby daně u biopaliv zpočátku od roku 2016 zvýší proti původnímu návrhu tak, aby se vyrovnalo to, že do konce roku 2015 fungovala podpora bez schválení Bruselem.

Celý rozpor se však skrývá minimálně ve dvou částech zákonu. Jednou je ta, že na rozdíl od jiných biopaliv, pro vysokoobsahová biopaliva, které Agrofert nejen vyrábí, ale také bohatě spotřebovává, zůstala zachována daňová úleva. Babišův holding se hájil tím, že z jeho produkce biopaliv tvoří ta vysokobsahová pouze kolem deseti procent celé kapacity.

Nový zákon však mimo jiné zavázal k nutnému přimíchávaní biopaliv do paliva všechny výrobce. Pro producenty biopaliv tak, i kdyby daňová úleva pro vysookobsahová paliva padla, poskytla legislativa do roku 2020 pojistku odbytu.

Zřejmě nejprincipiálnějším jádrem rozporu je ovšem samotné prodloužení podpory biopaliv. Ministr financí Andrej Babiš opakovaně argumentoval, že pokud podporu biopaliv neprodlouží, dostane vláda od Evropské komise pokutu. Toto tvrzení bez analýzy převzal také ministr Jurečka, který podporu biopaliv prosadil.

Podle kritiků, ale i jiných zemí však finanční zvýhodnění pro biopaliva Česká republika nemusela přijat. Podmínka Evropské unie jednoduše neexistuje. Jak portálu Biztweet potvrdil úřad vyšetřující neoprávněnost podpory biopaliv v České republice, Brusel žádné daňové slevy na biopaliva nevyžadoval. Naopak prošetřoval, zda je dosud platné zvýhodnění v souladu se zákony.

Nižší sazby pro biopaliva v některých státech nezavedli nikdy. A Brusel to od nich nikdy nevyžadoval.

„Ve Slovenské republice současná právní úprava zdanění minerálního oleje (zákon č. 98/2004 Sb. O spotřební dani z minerálního oleje) neobsahuje úpravu, která by daňově zvýhodňovala pohonné látky (včetně biopaliv nebo nafty) pro zemědělské podniky. Daňové zvýhodnění na pohonné látky používané zemědělskými podniky se na Slovensku používalo do 31.12.2010. V současnosti se neuvažuje nad opětovným zavedením daňového zvýhodnění na pohonné látky používané zemědělskými podniky,“ uvádí sousední slovenské ministerstvo financí. 

Celou ukázku čtěte zde

Aktivisté ze skupiny Andrejovy Účtenky vrátíme Andrejovi (AUVA) chystají demonstraci s názvem Reklamace. Ministrovi financí chtějí vrátit nevyzvednuté účtenky, v Praze čekají plné náměstí.

Protest aktivistů ze sociálních síti má být protestem vůči elektronické evidenci tržeb. Podle nich poškozuje malé podnikání.

„Donutily nás k tomu okolnosti a nesmyslnost toho zákona. Nikdo nechápe, proč se musí vydávat účtenky i lidem, kteří je nechtějí. Spousta provozoven je tiskne rovnou do koše a lidé si je prostě neberou,“ říkají pro Biztweet organizátoři Reklamace.

Tato skupina aktivistů se rozhodla po celém Česku vysbírat od obchodníků účtenky, které zákazníci nechtěli a vrátit je ministrovi financí a vicepremiérovi Andreji Babišovi.

„Všem podnikatelům a prodavačkám zůstávají hromady neodebraných účtenek, a tak nás napadlo, že by bylo vhodné je vrátit tomu, kdo je vymyslel. Proto jsme také demonstraci nazvali Reklamace. Je to reklamace špatného zákona. Reklamace účtenek, které lidé tiskli, a tisknou do koše. Tyto účtenky se musí promítnout do ceny zboží. Kdyby lidé opravdu všechny ty účtenky brali, zjistili by, že jich je za měsíc hromada a tu hromadu stejně musí sami zaplatit,“ uvádí odpůrci EET.

Účtenky se pokusí 31.5.2017 předat ministru financí, kterého vyzvali, aby si účtenky převzal na náměstí Jana Palacha v Praze. „Pokud se stát chce chovat jako firma, tak nám na reklamaci musí do třiceti dnů odpovědět. My mu dáváme víc než 60 dní na vyřešení reklamace. Je to výrobní vada zákona, která se musí odstranit,“ naráží na heslo Babišova hnutí ANO, že stát lze řídit jako firmu.

Protestující očekávají, že se s nimi vicepremiér setká osobně. Věří si a doufají, že protest povede k otevření diskuze o EET.

„V takovém stresu a obavě z likvidačních pokut se nedá pracovat. Lidé skončí s podnikáním, budou na Úřadu práce nebo budou dělat bez živnosti stylem výměnného obchodu. Stát z tohoto systému nebude mít nic. Pokud stát zavede další kontroly a systémy zabezpečení, zhroutí se tady celé drobné podnikání. To už zkusili komunisté a ti to dovedli až ke ztrátě svobody jako takové,“ dodávají za podnikatelskou obec protestující.

Kontroverzní farma Čapí hnízdo, která se spojuje s údajným dotačním podvodem ministra financí a oligarchu Andreje Babiša, rozšíří Golfovou akademii.

Společnost Imoba hodlá postavit v jihovýchodní části areálu Čapí hnízdo v lokalitě Dvůr Semtín severozápadně od Olbramovic, kde se na části travních porostů východně pod hrází rybníka Slavníč nachází cvičná louka, na zatravněných pozemcích, které jsou lokalizovány mezi touto cvičnou loukou a vnějším oplocením areálu Čapí hnízdo 9ti jamkovou golfovou akademie.

Zemědělství na Slovensku prakticky ovládá osm firem. Polovinu tvoří dánští farmáři, zbytek bohaté skupiny z jihu Slovenska a oligarchové.

 
K velkému skupování zemědělských pozemků na Slovensku došlo hlavně během druhé Dzurindovy vlády a poslední Ficovy vlády. Na pozemky se vážou významné zemědělské dotace, a tak se i tento sektor stal zajímavým také pro podnikatele zvyklé stavět byznys na obchodu se státem a dotacích.
 
Skutečnými průkopníky podnikání ve slovenském zemědělství jsou však Dánové. Jejich farmy expandovaly pod Tatry už léta před oligarchy. Levnou zem a kvalitní podmínky vědí na rozdíl od Slováků, kteří za špatným hospodařením hledají neustále cizí pochybení, přetavit do slušných zisků.
 
Slovenská zemědělská a potravinářská komora hodnotí minulé roky jako neúspěšné a více optimismu nemá ani pro blízkou budoucnost. Jak uvádí agentura Symsite, osm silných skupin dosahuje slušné výsledky a relativně vysoké zisky. "Tyto skupiny často vstupovaly do farem v existenčních problémech a poměrně rychle se jim je daří vzmáhat. Pomáhá jim zaměření na kvalitu, investice a inovace. Za klíčové při hospodaření považují důraz na efektivitu všech procesů a úspory z rozsahu. Při vstupu do družstev redukují počet zaměstnanců zhruba o třetinu, omezují živočišnou výrobu, investují do nových zemědělských technologií a skladovacích kapacit. Na rozdíl od SPPK, která neustále poukazuje na špatné počasí, špatné úrody nebo špatné ceny, jakož i nízké dotace, zástupci těchto skupin ukazují, že farmy mohou být dlouhodobě stabilním podnikatelským sektorem," uvádí studie Symsite.
 
Zemědělští giganti na Slovensku dosahují opravdu mimořádně tržby. Stojí za tím velká rozloha pozemků, na které čerpají eurodotace, ale i na rozdíl od jiných zemědělců racionální podnikatelské hospodaření. Například společnost Gamota patřící dvojici podnikatelů Josefovi Őszimu a Antonovi Žigovi dosáhla loni tržby 2873179 eur.
 
Skupina farem kolem známého podnikatele Jana Sabola zaznamenala tržby přesahující milion eur. Přesto se slovenské skupiny nedokážou srovnávat s tím, co na území vlastních farem dokáží vytvořit dánští investoři. Ti na Slovensko hromadně přicházeli hlavně v minulosti. Menší dánské farmy zde dokázaly získat pozici, o níž se jim mohlo v domovině pouze snít.
 
First Farms ovládaná dánskými investory dosáhla tržby více než 11 milionů eur, Slovakia Agrar s podobnou strukturou vedení téměř tři miliony, Donau Farm 6 milionů eur a skupina Pigagro zhruba 13 milionů eur.
 
I ve farmařině, podobně jako v dalších odvětvích souvisejících s potravinářstvím však dominuje jiný hráč. Je jím slovenský oligarcha a český ministr financí Andrej Babiš. "Nekonsolidované tržby Slovenská zemědělskému firem z koncernu Agrofert činili v roce 2015 348722000 eur," dokladuje hospodaření Agrofertu mluvčí Karel Hanzelka.

Andrej Babiš je největším konkurentem polských firem. Jeho postavení vzbuzuje obavy, míní Marek Sawicki v rozhovoru pro biztweet

"Osobně si nemyslím, že pan Andrej Babiš, z pozice místopředsedy vlády a ministra financí České republiky, blokuje polské podnikatele. Samozřejmě, je třeba poznamenat, že Agrofert a další společnosti patřící panu Babišovi jsou významnými a pravděpodobně nejsilnějšími, konkurenty polských výrobců na českém, ale i slovenském trhu,. Z tohoto pohledu, polští výrobci mohou mít některé předpoklady o jeho, v současné době větším vlivu na konkurenceschopnost,” říká pro biztweet.cz ministr zemědělství Polska Marek Sawicki.

Andrej Babiš svým vlivem zcela prorůstá ve městech, v nichž podniká. Projevuje se to také ve volebních průzkumech, když právě Češi z regionů s pobočkami Agrofertu preferují hnutí ANO jako tu nejlepší volbu. Ve slovenské Šali, kde sídlí jeho chemička Duslo, si ale může Babiš vylámat zuby. Místní popudil tím, že láká do regionu cizince. A čistý není ani co se týká státních dotací. 

Zatímco v německém Wittenbergu Babiš staví dálniční přípojky, školy, školky či muzea za vlastní peníze, doma, ve slovenské Šali se může spolehnout na státní podporu a obdiv celého okresního města v Nitranském kraji.
Právě Šaľa o sobě nedávno dala vědět, když na výjezdovém jednání vlády upozornila kabinet Roberta Fica i média, že jí docházejí lidé. Práce pořád přibývá, ale množství pracovní síly exponenciálně nedorůstá. Ano, v současnosti to možná zní jako cliché. V případě Slovenska to ovšem tak samozřejmé není. Nezaměstnanost v zemi sice klesla na historické minimum – a to asi na 9 procent –, donedávna však s klidem přesahovala úrovně o procento vyšší. Slováci navíc navzdory kritice vyřazují z počtu nezaměstnaných dlouhodobě nezaměstnané lidi a statisíce Slováků pracujících v zahraničí připočítávají ke slovenským zaměstnancům.
Podíl pracujících cizinců je navíc na Slovensku pouze 0,3 procenta. V české republice tento podíl cizinců v rámci všech zaměstnanců dosahuje na 2,2 procenta. I proto zástupci největších firem z nitranského regionu žádali vládu o nové posily z ciziny. 

Duslo láká Ukrajince
Největším zaměstnavatelem regionu je chemička Duslo ze skupiny Agrofert Andreje Babiše. Zaměstnává přes dva tisíce pracovníků, což spolu s návaznými pracovními místy tvoří více než třetinu všech zaměstnanců ve městě. K tomu je nutné ještě připočítat také pracovníky zaměstnané na aktuální rekonstrukci podniku.
Francouzská firma Technip a Duslo samotné má během rekonstrukce, která aktuálně v podniku probíhá zaměstnávat až 1300 zaměstnanců, mnozí z nich pocházejí z ciziny. A právě Babišův podnik proto tlačil na zaměstnání většího počtu cizinců. Ve městě, hlavně díky chemičce žije nemalá skupina Maďarů, Bulharů, Rumunů a Srbů. Aktuální pracovní pozvánka míří zejména na Ukrajince.
Město s 23 tisíci obyvateli proto s Babišem a místními podnikateli domluvilo společnou strategii pro budování nových ubytovacích prostor pro pracovníky z ciziny. Spolufinancují ji také samotní byznysmeni.

Cizinci budou i přes odpor místních
„V Šale byla rekonstruována bývalá svobodárna, která patřila nemocnici, nyní se rekonstruuje někdejší internát chemické školy. Máme zde obrovský odpor veřejnosti, ale my se tomu bránit nemůžeme, pokud investor splní podmínky, musíme povolení vydat. Můžeme jen lidí žijící v bezprostřední blízkosti těchto ubytoven přizvat jako účastníky řízení, aby se vyjádřili k projektu, aby dopady na ně byly co nejmenší,“ řekl pro agenturu SITA primátor města Jozef Belický.
Babiš se v roli novodobého Bati v Šale ocitá v dvojí roli. Zatímco ho domácí díky jeho podpoře nových pracovních míst zbožňují, zároveň se zlobí na současné lákaní cizinců. Strach z neznámého sílí i na Slovensku a v západoslovenském městě žijícím v líném blahobytu obyvatelé protestují proti plánům rozšiřovat v tamních podnicích zastoupení cizinců. Bez ověření faktů upozorňují na rostoucí kriminalitu a odmítají novodobé svobodárny, které město pro podniky včetně Dusla staví.
Babišovi se ovšem ztratit nějaký ten bod popularity lákáním cizinců vyplácí. Duslo má totiž mezi podniky Agrofertu zcela výjimečnou pozici. V rámci skupiny dosahuje nejvyšší zisk a právě realizuje největší modernizační projekt holdingu.

Velmi podezřelé dotace
Za úspěchy chemičky stojí také přízeň kabinetu Roberta Fica. V roce 2014 schválila Duslu slovenská vláda rekordní dotaci 58 milionů eur, tedy více než 1,5 miliardy korun. Dotace má podobu úlev na daních a peníze mají být použity na rozsáhlou rekonstrukci výrobních technologií výrobny čpavku. Do ní přitom hodlal Agrofert investovat v minulosti i bez dotace.
Nejvyšší státní podpora ve slovenské historii byla největšímu výrobci hnojiv ve střední Evropě přidělena s odůvodněním kompenzace za příliš drahý plyn. Žádný jiný průmyslový podnik však tak vysokou podporu s argumentem kompenzace cen energií nezískal.
Kontroverzní byl i způsob udělení dotace pro podnik. Zatímco ministr hospodářství Tomáš Malatinský několik let odmítal udělit Babišovi pomoc, jeho nástupce Pavol Pavlis (ministrem v letech 2014 až 2015; Smer) schválil rekordní dotaci po několikadenním působení ve funkci. Podezření vzbuzuje fakt, že bývalý ministr hospodářství Pavlis před nástupem do funkce podnikal ve více firmách s Andrejem Babišem.

Babišův zemědělský spor pokračuje. Velkopodnikatelův sok nepřevzal platební příkaz soudu a podal na Agrofert trestní oznámení

Společnost Agro Jevišovice ze skupiny Agrofert ministra financí České republiky a velkopodnikatele Andreje Babiše podala loni návrh na konkurz slovenské společnosti Agrodružstvo Jevišovice Slovakia. Jak uvedl mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka, stejnojmenné družstvo ze Slovenska je jen pozůstatkem starších majetkových vztahů. České Agro Jevišovice a slovenské Agrodružstvo Jevišovice Slovakia jsou subjekty bez jakéhokoli spojení. Dřívější majitel obou firem, Bohumír Rada prý slovenské agrodružstvo přivedl do insolvenční situace a Agrofert řeší vzniklé pohledávky.

Česká Agro Jevišovice patří společnosti Navos z portfolia Agrofertu. Předtím firmu ovládal právě Bohumír Rada, který nyní vlastní slovenské Agrodružstvo Jevišovice. Podnikatel měl v minulosti poskytovat služby a materiál českého subjektu své slovenské firmě. A právě peníze za tyto manipulace s majetkem nyní Agrofert vymáhá.

„Vedle několika menších pohledávek jsme žalovali pana Radu především pro náhradu škody ve výši 14,4 milionu korun. V této věci soud vydal platební rozkaz, který se však p. Radovi nepodařilo doručit, takže byl následně zrušen a čeká se na nařízení jednání,“ říká pro biztweet mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.

Agrodružstvo Jevišovice Slovakia dluží na více stranách. Přes 2,7 milionu korun má zaplatit sociální pojišťovně, pojišťovně Union a Všeobecné zdravotní pojišťovně. Téměř 25 milionů pak vymáhá finanční správa.

Podnikatel Bohumír Rada v Jevišovicích choval krokodýly, jejichž maso patří v některých luxusních restauracích mezi delikatesy. Chtěl se dostat až k počtu osmi set kusů. Problémem bylo, že na porážku zvířat, které choval, nezískal povolení. Česká legislativa totiž něco podobného neznala.

Farma se kvůli těmto problémům zadlužila a hledala nového majitele. Stal se jím Agrofert Andreje Babiše. Pro něj byl neobvyklý chov nechtěným a hlavně nerentabilním dědictvím. Dnes je v Jevišovicích jen posledních zhruba 40 kusů krokodýlů, které slouží jako turistická atrakce.

Spor mezi zemědělským molochem a podnikatelem Radou však pokračuje i na druhé frontě. Po tom, co kvůli majetkovým sporům družstvo patřící Agrofertu vypálilo herbicidy úrodu na pozemku, který údajně patří Bohumilu Radovi, podal podnikatel Rada trestní oznámení na podnik ministra financí. Tu zatím k pokroku řízení nepřišlo. „Zatím jsme nebyli orgány činnými v trestním řízení kontaktováni,“ říká Karel Hanzelka. Bohumil Rada na otázky biztweetu neodpověděl. 

Nová továrna, nemovitosti, muzea, škola i silnice. Vicepremiér a majitel Agrofertu Andrej Babiš se rozhodl skoupit městečko Wittenberg, ležící mezi Berlínem a Lipskem. Během příštího roku tam hodlá investovat přes dvacet miliard korun.

Město slavící 500 let od církevní reformace je domovem pro chemickou i pekárenskou výrobu Agrofertu. Andrej Babiš tam před patnácti lety převzal chemickou továrnu SKW Piesteritz. Ta je společně se slovenským Duslem Šaľa vlajkovou lodí chemické divize skupiny původem slovenského oligarchy.

Německý výrobce vyrábí stejně jako Duslo močovinu a s ní související produkty pro zemědělskou chemii. SKW Piesteritz přitom vytváří zhruba třetinu zisků celého Agrofertu.

Wittenberg ovšem pro Babiše není pouze byznysovým rájem. Český ministr financí začal ve městě houfně skupovat nemovitosti. Nejen pro svůj podnik, ale také jako soukromá osoba. V centru města třeba odkoupil renesanční domy za zhruba 12 milionů eur, tedy asi 324 milionů korun.

Jak uvedly tamní média, Andrej Babiš na konci října navštívil slavnostní otevření wittenbergského muzea chemie. Po boku sasko-anhaltského premiéra Reinera Haseloffa se pochlubil tím, že na muzeum přispěl několika miliony eur. Společně s Rüdigerem Geserickem, obchodním šéfem SKW Piesteritz se měli také bavit o tom, které domy český politik nakupuje.

Stanovisko Agrofertu potvrzuje rozsáhlé nákupy wittenberských realit. K budovám však kromě soukromých sídel Babiše mají patřit budovy pro mateřskou školku zaměstnanců, zdravotní centrum, sportoviště, či vědecké centrum Science Center futurea, které má vychovávat nové zaměstnance pro SKW Piesteritz.

Městečko s 50 tisíc obyvateli se stane stane domovem také pro pekařskou větev německého byznysu Agrofertu. Ve Wittenbergu vyroste nový závod. Pekáren Lieken. Továrna Lutherstadt Wittenberg pohltí investici ve výši 350 milionů eur, tedy 9,5 miliardy korun. Pekárna má nahradit pět starších závodů podniku. Agrofert zavřel nebo zavírá pekárny ve Weißenhornu, Essenu, Garrelu a také dvě továrny v Hesensku ve Stockstadtu a Pfungstadtu.

Celkové investice spojeny s rozjezdem nových projektů Agrofertu ve Wittenbergu pohltí podle odhadů na 900 milionů eur, což je asi 24,3 miliardy korun.

Český vicepremiér prý dokonce z vlastních peněz podpoří výstavbu silnic kolem německého města. Dálniční úsek do Wittenbergu by se měl začat stavět po roce 2021. Stát také plánuje objízdnou komunikaci kolem města se začátkem výstavby po roce 2025. A právě onu objížďku má podle zpráv německých médií Babiš podpořit.

Andrej Babiš osobně působí také v dozorčí radě SKW Piesteritz. To vyvolalo na podzim polemiky o tom, zda tím neporušuje zákon. Ten v rámci zamezení konfliktu zájmu nedovoluje členovi vlády být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby.

Loňské výsledky Agrfertu ukázaly pokles nekonsolidovaných tržeb o 11 procent na 214 miliard korun. Skupina šéfa hnutí ANO investovala během roku 18 miliard korun. Chemický sektor Agrofertu přes pokles prodeje hnojiv vydělal tradičně nejvíce. V letošním roce se na zisku podílel 58 procenty.

Pro média téměř neznámé jméno. A přece stojí za úspěchem miliardových projektů. Bez Rakického by dokonce na koně nevysedl ani československý politický oligarcha Babiš.

Ivan Propper a Ľubomír Šidala. Mediálně prakticky neznámá jména. Ve skutečnosti však stojí za byznysem desítek firem. V jejich blízkosti rostli lidé jako Babiš a Beljajev. Ministr financí České republiky a nejbohatší Slovák to v životopise neuvádí.

Ľubomír Šidala jako jeden z hráčů Petrimexu probral společnost Sima, do které také vstoupili Erik Rakický - syn Antona Rakického a Ivan Propper. Tak to asi začalo. Od tehdy bylo vidět jména zmíněných manažerů a podnikatelů všude, kam se pohnula noha miliardářů Alexeje Beljajev nebo Andreje Babiše.

Klenot. Tak rozhodně lze označit slovenskou chemickou firmu Duslo Šaľa. Společnost je zlatým vejcem průmyslu již od dob socialismu a věděl to i ambiciózní finančník, který dnes na firmě staví celou divizi

Vyšetřování záměny embryí na reprodukční klinice Reprofit ovládané fondem Andreje Babiše nezjistilo systémové pochybení. Vinen byl prý jednotlivec.

K záměně embryí při aplikaci dvěma matkám došlo koncem loňského roku na brněnské klinice společnosti Reprofit International.

„Závažná nežádoucí událost týkající se pravděpodobné záměny embryí byla SÚKL nahlášena tkáňovým zařízením Reprofit International s.r.o. v prosinci roku 2016. SÚKL provedl kontrolu na místě ihned poté, co byla záměna embryí nahlášena, tedy v polovině prosince loňského roku. Další kontrola v souvislosti se šetřením závažné nežádoucí události pak následovala v půlce února,“ říká pro Biztweet mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Lucie Přinesdomová.

Reprodukční kliniky se obávaly, že případ vrhne špatné světlo na celý sektor. Ten vydělává čtyři miliardy korun ročně. Teď můžou zůstat v klidu. Stejně jako klinika Reprofit. Za pochybení totiž podle všeho bude pykat pouze embryolog.

Andrej Babiš a boj o očištění jeho jména mohou mít vážný problém. Soud na Slovensku označil výpovědi bývalých příslušníků StB za nevěrohodné. Právě na nich přitom stojí Babišovo tvrzení, že s StB nespolupracoval.

Jak uvádí Ústav paměti národa, krajský soud v Bratislavě označil za nezákonné výpovědi bývalých příslušníků někdejší československé tajné policie StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti. Verdikt může znamenat obrat ve sporech, kterým tato instituce čelí, včetně sporu s nynějším českým ministrem financí a oligarchem Andrejem Babišem.

Odůvodnění soud použil v jednom z případů, ve kterém ÚPN čelí žalobě ohledně oprávněnosti vedení osoby coby agenta StB v archivních dokumentech. Podle ÚPN okresní soud opřel své rozhodnutí o výpovědi bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zbaveni mlčenlivosti. Krajský soud, který to označil za vážné procesní pochybení a za nezákonně získané důkazy, rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

"Očekávám, že rozhodnutí zásadním způsobem ovlivní celou sérii dalších soudních sporů, kterým Ústav paměti národa čelí. Pevně věřím, že na základě silných argumentů dosáhneme spravedlivého rozhodnutí i ve sporu s Andrejem Babišem," řekl šéf ÚPN Ondrej Krajňák.

Na základě námitky, že někdejší příslušníci StB nebyli zbaveni mlčenlivosti, chce ÚPN zvrátit verdikt slovenských soudů, podle něhož je Babiš neoprávněně evidován ve svazcích StB. ÚPN proto podal ke slovenskému nejvyššímu soudu mimořádný opravný prostředek. Podle informací Biztweetu by měl úřad rozhodnutí soudu znát ještě letos.

Právě výpovědi bývalých příslušníků komunistické tajné policie byly klíčové v celém procesu, ve kterém Babiš u okresního i krajského soudu uspěl. „Tady jde o trpkou pravdu o naší temné komunistické minulosti. Z tohoto úhlu pohledu i přistupujeme ke všem sporům, které mají tendenci zpochybňovat archivy bývalé komunistické StB a pravdivost informací, které se v nich nacházejí.

Nemůžeme připustit, aby nám tu lidé spjati s komunismem a jeho zločiny přepisovali dějiny, a ze sebe dělali oběti a ze skutečných obětí podvodníků. Neboť pokud bychom dopustili, že v archivu bývalé StB jsou smyšlené údaje, pak oběti jsou zřejmě také smyšlené, podobně jako zločiny, které na nich byly páchané za komunismu, a proto by měly vrátit odškodné, které za to po listopadu 89 dostali,“ řekl pro Biztweet Ondrej Krajňák.

O dalších konfliktech zájmu ministra financí Andreje Babiše se můžete dočíst v publikaci „Z Bureše Babišem“, na kterou Biztweet potřebuje vaši pomoc. Za finanční příspěvek se vám odvděčí samotnou publikací, nebo jinou službou.  

Přerod legendárního Petrimexu na současný kanón Agrofert s sebou nesl řadu zajímavých propojení a okolností. Skládal se z několika klíčových kroků. Jistě mezi ně patřily i pokusy ovládnout bratislavský Istrochem.

Agentura ČTK prodává inzerci portálu idnes, patřící do mediálního impéria oligarchy a ministra financí České republiky. Přímo na vlastních stránkách v základní nabídce nabízí zveřejnění PR zprávy na idnesu.

Jak likvidoval konkurenci, převzal státní majetek a odkud sehnal první peníze. Publikace Z Bureše Babišem slibuje prozradit o ministru financí a nejbohatším Slovákovi Andreji Babišovi dosud neznámá fakta. Na crowdfundingovém serveru Hihit.cz získala za první týden předobjednávky za 72 tisíc korun. Znamená to, že se projekt zrealizuje.

Autoři se ve psaném dokumentu zaměří na to, jak se stala z prominentního syna a socialistického úředníka Andreje Babiše štika, která si brousila zuby na bohatství ukryto v nově vznikajících státech.

„Tady Andrej Babiš často mlží, nebo vysloveně lže. Velké rozdíly jsou třeba mezi tím jak popisuje založení Agrofertu ve svém životopise a jak si na události vzpomínají jeho spolupracovníci,“ říká Tomáš Lemešani, šéfredaktor portálu Biztweet, který publikaci připravuje.

Podle tvůrců publikace, která spatří světlo světa v elektronické formě během léta a v tištěné verzi na podzim, Babiš neříká pravdu ani o jeho minulém distanci od politiky. Zapojoval se do ní výrazně už před lety, a to nejen v Česku, ale také na Slovensku. „V roce 2006 zase zkoušel sponzorsky podpořit Ficův Smer-SD. Sice to přiznal, v učetnictví strany se však příspěvek nikdy neobjevil,“ popisuje další část publikace Lemešani.

Z Bureše Babišem shání podporu v crowdfundingové kampani na serveru hithit.cz. Výměnou za příspěvek na vznik publikace nabízí její předobjednávky a další odměny. Už za prvních 7 dní vysbíral předobjednávky o hodnotě 72 tisíc korun, což byla částka potřebná pro realizaci projektu.

„Děkujeme všem, kterých Z Bureše Babišem zajímá. Je zřejmé, že Babiš pořád neřekl celou pravdu a lidé jsou hladoví po informacích o něm. Věřím, že čtenáře, kteří můžou publikaci nadále, až do skončení kampaně na crowdfundingu objednávat, naplníme uspokojením z dosud neznámých informací. Pro nás je výsledek po pouhém týdnu povelem k tomu, abychom se okamžitě pustili do práce,“ dodává Tomáš Lemešani.

Pracovat v podniku, který mohl obchodovat se světem, znamenalo během komunismu nejen prestiž, zkušenosti a nadstandardní výhody, ale také kontakt s tajnými službami. Manažeři byli neustále monitorovaní STB. Ví o tom i Andrej Babiš, který způsobuje trauma slovenským archivům.

Archiv Ústavu paměti národa v Bratislavě eviduje Babišův svazek pod krycím jménem Bureš. Ministr financí České republiky a nejbohatší Slovák Andrej Babiš je ve svazku veden jako „Důvěrník“.

Babiš jako šéf divize podniku zahraničního obchodu vzbuzoval pozornost kontrarozvědky. Ta chtěla hlídat jeho vztahy s cizinci a zkoumat třeba to, zda v cizině nepřichází do kontaktu s tajnými službami. 

Podstatná část materiálů svazku Bureš byla 4. prosince 1989, v době hromadných skartací, kterou procházely citlivé svazky představitelů komunistické elity, zničena.

Tomáš Lemešani se spolu se svými kolegy chystá vydat knihu Z Bureše Babišem, na níž shání peníze přes crowdfundingový server Hithit.com. V rozhovoru pro deník FORUM 24 popisuje nejen své pocity z toho, jak jednoduše oligarcha v České republice ovládl všechno, co potřeboval, ale také důvody k napsání takové publikace. „Fascinuje mě také, že navzdory silné mediální konkurenci v Česku se dosud nikdo nevrátil k tomu, jak se z Babiše stal muž, kterým je,“ říká.

http://forum24.cz/vydavatel-knihy-babisovi-chci-nem-lidem-rici-pravdu-nebude-hezka/

Z Bureše Babišem: Vzniká nová publikace věnovaná ministru financí

Jak likvidoval konkurenci, převzal státní majetek a odkud sehnal první peníze. Publikace Z Bureše Babišem slibuje prozradit o ministru financí a nejbohatším Slovákovi Andreji Babišovi dosud neznámá fakta. Autoři se ve psaném dokumentu zaměří na to, jak se stala z prominentního syna a socialistického úředníka Andreje Babiše štika, která si brousila zuby na bohatství ukryté v nově vznikajících státech.

http://forum24.cz/burese-babisem-vznika-nova-publikace-venovana-ministru-financi/