Je mi 70 let a místo bačkor obouvám raději pohorky a lezu po horách. V příštím roce budu v Nepálu v nejvýše položené škole předávat dětem české Koh-i-Noor pastelky a do nejvýše umístěné knihovny chci dát knihu o České republice.
Autor: Ján Pobežal
Cheb, Karlovarský kraj, Česko
???project.detail.fixedGoal??? Všetko alebo nič. Projekt skončil 16.12.2018 v 09:52.
Hory jsou významnou součástí mého života už od mládí. Hory od Tater, později Alp (včetně opakovaného výstupu na Mont Blanc), až po Aconcagua (6 962 m n.m.) v Andách a Himálaje.
Poprvé jsem do Himálají přišel v roce 2012 a byl jsem nadšen úžasnou přírodou a současně překvapen tvrdostí života tamních obyvatel, včetně dětí. Základní vzdělání (pouze 1.-5. třída) je povinné a aby děti tuto povinnost splnily, tak musí jít, obvykle v malých skupinkách v létě i v zimě, často několik kilometrů přes hory a doly do vzdálené školy. Tam jsou pak několik týdnů a poté se na pár dnů zase pěšky vrací domů. Školy jsou udržovány z velké části dary, často i od kolem jdoucích výprav, je-li ovšem škola na frekventovanější trase. Při třetí cestě jsem přinesl kalendář s fotografiemi, které jsem tam dva roky předtím nafotografoval a radost byla veliká. Proto jsem se rozhodl, že teď udělám radost dětem ve škole, která je úplně mimo obvyklé trasy a obtížněji dostupná – nachází se nad Pangboche ve výšce 4 050 m n.m. a je jednou z nejvýše položených škol na světě. Jedním z předmětů je kreslení, tak dětem přinesu mnoho krabiček s pastelkami, omalovánky a obrázky měst a přírody v České republice. Už teď se moc těším na radostné překvapení malých školáčků, když jim předám české barevné pastelky Koh-i-Noor a další dárky.
Do nejvýše položené knihovny na světě chodí v rámci treku do Gokyo (4 790 m n.m.) ze zvědavosti turisté z celého světa a mne zarazilo, že tam není jediná publikace o naší krásné zemi. Řekl jsem si, že to nelze tak nechat, a proto tam nesu reprezentativní publikace o České republice.
Při dosavadním opakovaném putování po Himálajích jsem prošel kromě obvyklých tras, i úplně opuštěné vysoké průsmyky a vystoupal na Island Peak (6189 m n. m.). Teď se chci pokusit o výstup na Mera Peak (6476 m n.m.).
Mým cílem je setkat se a udělat radost veselým, komunikativním a velmi vděčným nepálským dětem, dát prezentaci naší země do turisty hodně navštěvované knihovny a nafotografovat co nejhezčí fotografie z jednoho z vrcholů Himálaje.
Na jaře 2019 jedu po čtvrté do Himálaje a dětem v nejvýše na světě položené základní škole (Pangboche, 4 050 m n.m.) nesu 40 balení barevných pastelek (kreslení je jedním ze čtyř předmětů spolu s nepálštinou, angličtinou a matematikou) a obrázky měst v ČR. Do nejvýše umístěné knihovny na světě (Gokoyo, 4 790m n.m.) nesu fotografickou knihu o ČR a propagační materiál – nic takové se v knihovně navštěvované zvědavými turisty z celého světa nenachází. Budu se snažit o výstup na druhý trekový vrchol Mera Peak (6 476m n.m.), když v roce 2013 jsem vystoupil na Island Peak (6 189m n.m.) a v roce 2015 v Andách na Aconcagua (6 962m n.m.) Rád po návratu věnuji přispěvatelům fotoknihu z cesty s věnováním, případně přijedu udělat povídání o cestě s prezentací fotografií, nebo zašlu několik fotografií.
Jako perličku uvádím, že zatím všechny výstupy až do sedm tisíc metrů absolvuji samozřejmě sólo bez kyslíku, nosičů, kuchařů atd. Všechno nesu na svých zádech i ve svých 70 letech:-).
Profesí jsem klinický psycholog a celý život pracuji s lidmi. Možná i proto chodím po horách nejraději sám, fotografuji a prožívám různá dobrodružství.
Pro překvapení a radost malých školáčků, vím, že bude veliká. Pro propagaci naší krásné země. Pro dobrodružství hor.
Přes Hihit nejenom proto, že mi může významně pomoci tento projekt uskutečnit, ale především proto, že je místem zprostředkujícím sdílení nevšedních zážitků s mnoha dalšími lidmi. Ti, kteří se budou na projektu podílet jsou moje příbuzné duše, se kterými chci svoje prožitky sdílet.
Komentáre