Kniha "Chudý cestovatel"

Kniha je již vydána, nutno zaplatit vydavateli za vydání, tisk, distribuci, balné a poštovné. Povinné výtisky jsou již poslány do příslušných knihoven. Viz katalog vědecké knihovny v Olomouci. Kniha vyšla už v roce 2010, ale ještě nebyla distribuována, protože mi došly finanční zdroje na zaplacení vydání. Nevěděl jsem, jak situaci s nakladatelem řešit, až jsem se dozvěděl o crowdfundingu a řekl jsem si, že je to asi jediná možnost...

I managed to release a book of my travels and I would like to introduce himself. The book with trips "Poor traveler" is written in a light-hearted way. Who starts reading, he can not look away... The book has not yet been distributed since its release, it is necessary first to pay. For those who learned Czech, but are not native speakers, can be a good help book that still repeating this language ... The book was published back in 2010, but has not yet been distributed, because I ran out of funds for payment of the issue. I did not know how to deal with the situation with the publisher, until I learned about crowdfunding and I said to myself, it's about the only option ...

Obsah:

Mé cesty po Balkáně, jiných částech Evropy, Izraeli a Indii. Psané odlehčeně, ale s pochopením pro cizí kultury, zvyklosti, ale hlavně místní lidi. Autor si užívá každého okamžiku na cestách, protože si uvědomuje, že každý je neopakovatelný...

Contents:

My tour of the Balkans, other parts of Europe, Israel and India. Written lightly, but with an understanding of foreign cultures, customs, but mainly local people. Author enjoys every moment on the road, because he realizes that everyone is unique...

Životopis autora: Narodil jsem se v květnu 1977 v Praze. Po studiu na gymnáziu jsem pokračoval ve studiích geografie a kartografie v Brně a Praze, které jsem ale nedokončil. Poté jsem se živil jako sanitář, knihovník a úředník. K cestování jsem byl veden od dětství, protože moje matka pracovala jako průvodkyně a občas mě brala s sebou na cesty. Vedla mě i k jiným věcem, ale třeba k lyžování mě nepřesvědčila...:-) Zato cestování se stalo mojí drogou. Své zážitky z cest jsem uveřejňoval na internetu a měly úspěch. Proto jsem se rozhodl je vydat knižně. Mezi mé koníčky patří kromě cestování i mytologie, náboženství, veřejná doprava a literatura.

Author Biography: I was born in May 1977 in Prague. After studying at secondary school I went on to study Geography and Cartography in Brno and Prague, but I did not finish. Then I worked as a medical orderly, librarian and clerk.

Ukázka:

Izrael a Palestina 2007:

1. den (15. 4.): Jeruzalém, Kumrán, Mezuqe Deragot

...Došel jsem po hradbách nad Arménskou čtvrtí, arménským, řeckým a katolickým hřbitovem a Siónskou branou do Židovské čtvrti a vchodem pro nemuslimy na Chrámovou horu, kam zakazuje vstup židům cedule od vrchního rabinátu, neboť by se mohli nohama dotýkat míst, kam měl přístup jen velekněz. Ale jinověrci tam chodit mohou, což je zvláštní... K mému příjemnému překvapení se neplatil vstup. Po chvíli jsem však bohužel zjistil, že je to na úkor toho, že se nesmí vstupovat do mešit al-Aksá a Skalního dómu... Vyfotil jsem si tedy zvenčí obě mešity a dělal nechápavého a snažil se vstoupit do Skalního dómu. Hlídač říkal, že tam turisté nemohou... Tak mě napadl geniální plán. Cestou z Chrámové hory k Herodově bráně jsem si koupil židovskou jarmulku a muslimskou čepičku. Zbytek plánu jsem nechal na druhý den večer...

1. den (16. 4.): Jeruzalém, Hebron, Betlém

...Protože už zapadalo slunce, chystal jsem se na realizaci svého plánu z předchozího dne. Batoh jsem nechal na pokoji, do pravé zadní kapsy kalhot jsem si dal jarmulku a do levé muslimskou čepičku a vydal jsem se směrem k Chrámové hoře. Slunce už zapadlo, tak jsem šel pozvolna, protože modlitbu při západu slunce jsem už stihnout nemohl a do poslední modlitby při konci soumraku zbývalo něco přes hodinu. Na kraji Muslimské čtvrti jsem si nandal čepičku. Hlavně si nesplést kapsy, říkal jsem si, jinak mě tu ukamenují. Suverénně jsem prošel kolem první hlídky a byl jsem na Chrámové hoře. Při vstupu do Skalního dómu jsem si sundal boty a s pozdravem „Salám alejkum" vstoupil dovnitř. Povedlo se mi to! Chvíli jsem v tureckém sedu poslouchal šejkovo kázání, rozuměl jsem jen občas „Alláhu akbar (Bůh ve velký)" nebo „lá illáha ilalláh (není boha kromě Boha)". Po chvíli jsem dělal, že mě bolí nohy a musím se jít projít (ani jsem to moc hrát nemusel, protože mě opravdu trochu bolely z toho sedu) a prohlédl jsem si výzdobu s ornamenty. Uprostřed dómu je vidět skála, dle níž dostal jméno a na níž dříve stál Šalamounův chrám a ještě předtím zde chtěl Abrahám obětovat svého syna Izáka. Ještě jsem se s nimi pomodlil, abych nevypadal podezřele a odešel. Na hranicích Muslimské čtvrti s Židovskou jsem si sundal čepičku, nandal jarmulku a šel ke Zdi nářků. Dotkl jsem se jí a zamířil po sundání jarmulky do Arménské čtvrti...