V příjemném tichu v parku Holešovského zámku se setkávám s místní hudební legendou. Franz Xaver Richter možná na první pohled působí trošku chladně a přísně. O to víc mě překvapuje přivítání a vlastně celý náš rozhovor – o jeho hudbě, o Štrasburku i Mannheimu a o natáčení CD.
Mistře, v prostředí barokního zámku a parku mi nedá, abych se nezeptala – jak je to s tím Vaším narozením? Narodil jste se v Holešově?
Bohužel úplně přesně si to nepamatuju, ale kdykoliv jsem do Holešova přišel, měl jsem pocit, že už jsem tu někdy byl. Takové prazážitky. Takže já osobně si myslím, že ano.
To budou holešovští rádi. Vím o Vás, že už dlouhou dobu spolupracujete s našim špičkovým souborem Czech Ensemble Baroque. Jak se Vám spolupráce líbí?
Musím říct, že moc. Dirigent Roman Válek podlehl své intuici a vsadil na mě a moje dílo. A já věřím, že toho nelituje. Dodnes soubor oživil a vydal CD s mým Requiem, pak celé oratorium Deposizione dala Croce, toho si obzvlášť cením, protože vím, že toto dílo je opravdu náročné.
Poslední CD souboru s Vaší hudbou, Te Deum, sklidilo velké ohlasy i v zahraničí.
Ano, tam především. Víte, já jsem strávil 18 let v Mannheimu a nebyla to vždycky léta radostná. Přiznávám, že jsem nebyl zrovna oblíbencem falckého kurfiřta Carla Theodora. Působil jsem pouze jako basista a houslista. Dokonce jen druhý. Můj kompoziční styl totiž byl pro panstvo příliš konzervativní a cudný. Tak jsem psal vlastně pořád hudbu chrámovou, což je v Mannheimu docela paradox. A vidíte, už mi to zůstalo. No a teď se v okolí Mannheimu prodává nejvíc CD s mojí hudbou.
Teď chystáte s Czech Ensemble Baroque CD s Vaším nejúspěšnějším dílem – Super Flumina Babylonis. K jaké příležitosti jste ho vůbec napsal?
Tenhle žalm jsem napsal jako konkurzní. Už jsem byl z Mannheimských poměrů skutečně unaven a tak, když jsem zjistil, že se ve Štrasburku uvolnilo místo dirigenta sboru při biskupské katedrále Notre Dame po zemřelém kapelníkovi Josephu Garnierovi, neváhal jsem a Žalm 136 Super flumina Babylonis pro 12 hlasů a komorní orchestr, jsem tam poslal. Kantátu jsem velmi úspěšně uvedl roku 1767 v pařížském Le Concert Spirituel. Provedení bylo dokonce oceněno v novinách Mercure de France. Ve Štrasburku jsem měl již tehdy dobré jméno a místo dirigenta chrámové hudby jsem tedy získal. Obdržel jsem nástupní dekret s platem 900 livrů ročně a 150 livrů cestovného. A tak jsem tam už zůstal.
Co hudebníci v orchestru?
Pohádka! 28 výborných instrumentalistů! To znamenalo, že má kapela byla největší v celém království po královské kapele v Paříži. V katedrále jsem vedl také sbor zpěváků – 16 dospělých a 8 dětí. Každou neděli a pátek jsme provedli velkou symfonii se zpěvy.
A co dnešní nastudování Vašich děl? Myslíte, že dosáhne stejného špičkového standardu?
Jsem o tom hluboce přesvědčen. Víte, já rád dávám muzikantům určitou volnost. Neuzurpuji je dogmatickými příkazy v partituře a nečmárám na každý volný kousek pod osnovou zběsilé instrukce jak to mají zahrát, jak se tvářit, co si myslet. Mám v hudebníky důvěru a zatím se mi to vyplatilo, tak uvidíme ?. Ale s Czech Ensemble Baroque už máme vlastně za ty roky stejné názory. A když ne? No kdo by se hádal s Válkem?
Na CD zazní také cembalový koncert, v němž vystoupí Barbara Maria Willi. Vy jste v první řadě zpěvák a houslista, jak se Vám píše pro neznámý nástroj?
Cembalo mi samozřejmě úplně cizí není. Provozně doprovázím sbor a při nácviku a kompozici běžně s klávesovými nástroji pracuju. Pravdou ale je, že tak vytříbené techniky a brilance s jakou se zhostila mého koncertu Barbara Maria Willi nikdy nedosáhnu! Koncert jsem původně nepsal přímo pro ni, ale teď toho dost lituju. Kdybych měl při skládání na paměti virtuozitu a hloubku přednesu této dámy, určitě bych ho napsal těžší.
Proč by si měli naši čtenáři nové CD koupit? Co můžou očekávat?
Tak předně se musí CD natočit. Aby se natočit mohlo, musí se na něj sehnat dost mecenášů. Za mých časů se, pravda, moc CD nevydávalo. Kdyby se ale točilo, nebyl by problém mecenáše sehnat. Francouzští i němečtí šlechtici, ale i měšťanstvo, považovalo za součást svého dobrého postavení věnovat se umění, podporovat hudbu a zpěv. Dnes je mecenášů o poznání méně, ale pokud se chce někdo ze čtenářů takovým mecenášem stát, ať se rozhodně přihlásí na stránky HitHit, tam z Vás mecenáše udělají raz dva. CD si zde také můžete už předem koupit.