Vážení fanoušci,
dovolte, abych ještě napsala nějaká slova závěrem:
V životě by mě nenapadlo, že se přihlásíme do tak váženého projektu, jako je Hit Hit a, že si budu lidem říkat o peníze. A už vůbec mě nikdy nenapadlo, že se budeme rozšiřovat a dokážeme to - my, společně!
Už se těším, až budu s vámi sdílet naše novinky a život u Šmudliny.
Během tohoto náročného sbírkového období jsem si sáhla celkem i na dno. Sdílela jsem své pocity s nejlepším kamarádem Jeníčkem, který mi od začátku s projektem pomáhal.
Dostala jsem se "úplně na začátek". Psychicky to pro mě nebylo vůbec jednoduché. Provázali mě soukromé a zdravotní problémy a najednou nastal den, kdy jsem se viděla zpět před lety: Jak jsem stála u těch plesnivých buněk (které už jsme zlikvidovali) a přijímám do rukou bankovku peněz od návštěvníka se slovy: ,,Nestihl jsem nic vzít, tak jim něco kupte!"
A já jsem si po těch letech opět prožila ten silný pocit, který jsem za ta léta zapomněla.
Za léta, co Šmudlinu vedu k nám chodí hodně lidí s dary. Nosí plyšáky, piškoty, konzervy apod. Vždy pociťuji vděk a pokoru ke každému návštěvníkovi. Ale díky vám jsem si zvykla, že jste naše jistota.
Ale nejste samozřejmost!
Děkuji, děkuji za to všechno. Nikdy jsem nevěřila, že dokážeme až tak moc!
Děkuji všem lidem, kteří se na projektu podíleli a propagovali. Všem, co sdíleli. Všem, co poslali příspěvek. Všem, co šířili dál. Nám obyčejným lidem. Nesmím zapomenout manželé Moniku a Leoše Marešovi - nic tak úžasného jsem v životě nezažila a vážím si vás.
Hani by vám všem také ráda něco sdělila:
Jste úžasní, je skvělé, že neváháte a pomáháte. I ten nejmenší příspěvek si zaslouží velké díky. Děkujeme vám všem!
Míra s Barčou vzkazují:
Obrovské díky všem, za projevenou podporu. Ať finanční nebo jen sdílení v této nelehké době. Opět se ukázalo, že pokud se spojíme, dokážeme téměř cokoliv. Děkujeme
Pár slov přidal i Kuba s Bailey:
Velké díky a zároveň respekt všem, kteří pomohli i přes to, jak nelehká doba aktuálně je. Každý má teď svých problému a starosti víc než dost a i přes to se našlo tolik lidi, kteří podpořili sen druhých.
Můj nejlepší kamarád Jeníček se Stifíčkem posílá vzkaz až z Kanady:
Jsem vděčný, že existují ještě dobří lidé, kterým záleží na pejscích.
Míša se smečkou má teké něco na srdci:
Na začátku jsem sdílela projekt se slovy: „Je prosinec, čas Vánoc. Čas navzájem si pomáhat. My pomáháme těm čtyřnohým, vy pomáháte nám. Nyní je čas spojit síly a pustit se do velikého úkolu - rozšířit náš útulek. Ono totiž nejde o to pomoct nám. Jde přece o pomoc těm, kteří si sami pomoct nedokážou.“ A ono se to opravdu povedlo! Je těžké slovy vyjádřit pocity, které se námi prolévají tam a zase zpátky od doby, co se podařilo přiblížit k cílové částce neuvěřitelných 1 500 000 korun. Snad vám všem bude stačit jedno prosté, ač velmi upřímné DĚKUJEME. Já osobně vám neděkuji jen za sebe, za mou útulkovou June, Domínka a Bubáčka. Ale za všechny ty oči, které na nás upřeně hledí a ptají se nás, kdy půjdou domů. Za všechny ty ocásky, které nás několikrát denně vítají. A za všechny ty tlapičky, které na našem oblečení nechávají otisky.
Váš Šmudlina team