English
Česky
Slovensky
Mám bariéry, ale nejsem postižený, říká neslyšící Jan Wirth. Založil centrum, kde učí znakovat
Neslyšící jste od narození. Myslíte si, že sluchové postižení může posilovat odloučení od společnosti?
Na neslyšící existují dva pohledy - kulturní a medicínský. Kulturní pohled se na neslyšícího dívá jako na člověka patřícího do určité komunity, majícího svou kulturu a jazyk. Nedívá se na něj jako na postiženého. Medicínský pohled vnímá sluchově postiženého člověka jako někoho, kdo má životní bariéry - neslyší, musíme to něčím nahradit nebo jej nějak vyléčit. Dostane třeba doporučení pro implantaci, učí se mluvený jazyk atd.
Já sám se necítím jako postižený člověk. Jsem neslyšící a ano, mám v životě nějaké bariéry, ale nejsem postižený. Můžu v životě dosáhnout všech svých cílů a jako jedinou bariéru vnímám to, že nemůžu telefonovat. Neslyšící lidé mohou dělat v životě cokoliv.
Takže používat termín sluchově postižený není úplně vhodné.
Termín sluchově postižený se nyní moc nepoužívá, je totiž hodně nekonkrétní. Správně se říká: osoby či lidé se sluchovým postižením. Existuje mnoho typů sluchových vad a lidé se dělí na neslyšící, nedoslýchavé, ohluchlé. Každý z nich má různé potřeby. Například nedoslýchaví nemusí používat znakový jazyk. Obecně je v České republice "sluchově postižených" zhruba půl milionu, neslyšících uživatelů znakového jazyka je pak plus minus deset tisíc.
....
Přestože vám život občas ztěžují bariéry, založil jste vlastní podnikání a učíte znakový jazyk. Myslíte si, že je to i díky tomu, že se situace pro neslyšící v Česku za posledních dejme tomu patnáct let zlepšila?
Mí dva bratři pracují na běžných pozicích v továrně. Myslím si, že je to individuální, pokud si člověk chce najít nějakou práci a být v něčem dobrý, tak může, a pokud nechce, nemusí. Já jsem se rozhodl jít vlastní životní cestou. Kromě toho, že jsem lektorem znakového jazyka ve Znakovky.cz, jsem založil ještě Znakovárnu - komunitní vzdělávací centrum. Cítil jsem potřebu dát něco více své komunitě. Děláme zde přednášky a workshopy na nejrůznější témata pro neslyšící i slyšící, kteří mají zájem o znakový jazyk.
A myslím, že se situace pro neslyšící zlepšuje. Zlepšují a rozšiřují se služby, neslyšící jsou více přijímaní do zaměstnání, lepší jsou i školy a tlumočnické služby. Navíc jsou více využívány kompenzační pomůcky ve školách i v dopravních prostředcích. Situace je tedy lepší než dříve. Ale třeba za socialismu museli pracovat všichni, včetně neslyšících. Zatímco v dnešní době si zaměstnavatel vybírá zaměstnance, a tím občas narážíme na bariéry.
Vcíe v rozhovoru aktualne.cz