Fotka autorky u nové značky, kterou myšák Očko umístil u ZŠ Masarova.
Běžte se sami přesvědčit a přečtěte si úryvek z knihy patřící k této značce. :)
Dostat se k základní škole je pro myšáka velký oříšek. Podzemní trasa je prý uzavřená na mnoha místech, protože se opravuje. Myšák sedí na pařezu před svým domečkem a škrábe se zamyšleně na čepečku. Vyruší ho uchechtaný hlásek veverky Věrky. "Nazdárek myšáku!" pozdraví slušně a hned spustí. "Asistentka poslušně hlásí, že má zapsány všechny účastníky i disciplíny, které budou na olympiádě probíhat." Věrka pyšně podstrčí svůj notýsek těsně před čumák myšákovi. Notes se nápadně podobá právě myšákově notýsku. Veverka si prostě vzala do hlavy, že bude jako myšák Očko. Na hlavu si pořídila dokonce podobnou čepičku. Myšák to nijak nekomentuje. Je rád, že veverka sehnala v rychlosti všechny potřebné informace. Poděkuje a dál zadumaně kouká před sebe. Veverce to nedá a vyzvídá, co ho trápí. "S tím mi, Věrko, nepomůžeš. Přemýšlím, jak se dostanu na Masarovu. Potřebuji tam vyhledat strážnice sýkorky," svěřuje se myšák. Nechápe, proč se veverka tak náhle protahuje a usmívá. Dál si stěžuje, avšak než stačí doříct větu, chytne veverka myšáka kolem pasu a rozběhne se. Myšák vytřeští oči a chce něco namítnout, to však nestihne. Letí totiž vzduchem! Vítr mu sviští kolem oušek, oči má dokořán a strachem málem nedýchá. Má pocit, že musí z pracek veverky vypadnout, ale ty drží pevně. "Neboj se kamaráde, jsme tam cobydup!" křičí Věrka a přitom skáče mezi stromy z větve na větev. Ocas při skoku využívá jako kormidlo a padák zároveň. Dokonce v jednu chvíli hbitě přebíhá lidskou silnici a pak znovu vyskočí do stromoví. Myšák vidí tu hloubku pod sebou a v mrákotách spíná pracičky. Hop a hop, skok a skok. Myšák se najednou ocitne před základní školou. Chvíli nehybně stojí a kouká vyjeveně před sebe. Veverka Věrka se chechtá a upraví mu spadenou čepičku. "No vidíš, jak jsme to zvládli." Myšák v první chvíli zrudne vztekem a chce Věrce vynadat. Pak se však zhluboka nadechne, aby se uklidnil. Uvědomí si, jak dlouhá a obtížná cesta by to bez veverky byla. Nemá rád taková překvapení a rychlé cestování mu nedělá dobře. Přesto však polkne zlá slova a jen zabrblá, ať ho příště veverka alespoň napřed upozorní. Oklepe se, aby se probral z šoku, a vykročí směrem k nedalekému stromu, kde švitoří sýkorky. Stoupne si pod něj a zavolá: "Hledám tu policejní stanici sýkorek koňader, jsem tu správně?" Hned uslyší zapípání a z dutiny ve stromě vykoukne černomodrá hlavička s bílými tvářemi. Sýkorka i se dvěma dalšími policistkami slétne ze stromu. "Strážnice Pírková, přejete si?" představí se nejbarevnější ze sýkorek a s myšákem si navzájem předloží policejní a detektivní průkaz. Myšák jde hned k věci. Vysvětlí důležitost bezpečnosti v Růženině lomu a poprosí o nepřetržitou denní policejní hlídku nad lomem v době olympiády. Sýkorky se zalétnou poradit do koruny stromů s ostatními kolegyněmi a naštěstí se vrátí k myšákovi s dobrou zprávou. Souhlasí, myšákova cesta tedy byla úspěšná.