Kuchařka Životem vznikla z volání po informacích, které vedou k hlubšímu vnímání skutečnosti, že vše, co se nám děje, je navzájem propojené. Čtenář si tak může připravit skvělé jídlo a zároveň se ponořit do tajů poznávání sebe sama.
Autor: Jan Vojtěchovský
Praha, Hlavní město Praha, Česko
Všechno, nebo nic. All or nothing. Project finished on 28.2.2021 at 17:12.
Jak to celé začalo?
Od malička jsem měl, řekl bych, klasické zdravotní problémy. Trápily mě problémy jako špatné dýchání, astma, ekzém, alergie, oslabená imunita, špatné zuby, silné ego, mentální konstrukty, strachy a omezení. Rodiče dělali, co mohli, a tak jsem hodně času trávil u zubaře, doktorů na alergologiích a jedl různé medikamenty. Ve svých 17. letech jsem se rozhodl ukončil navštěvování doktorů a zkusit se uzdravit sám. Rodičům, jsem to vysvětlil a uklidnil je informacemi, že jsou na Světě lidé, kteří se dokážou uzdravit změnou životního stylu. Dali mi důvěru a já začal naplno studovat, jakými principy se člověk dokáže uzdravit. Dočetl jsem se o hodně podstatných informacích ohledně stravování, psychologie, fyzického cvičení, dechových technik, mentálních vzorcích, fungování mysli a také třeba spiritualitě.
Od čtení k praxi
Byl jsem plný těchto informací a začal hodně z nich aplikovat. To odstartovalo šňůru vzestupů a propadů. Jednou bylo vše skvělý, podruhé mě to totálně semlelo a spadl jsem opět na Zem. Šel jsem z extrému do extrému a postupně zjišťoval co funguje a co je úplně mimo mísu. Velkou kotvou pro mě bylo stravování. Tam jsem se vycentroval podstatně rychleji. Našel jsem přístupy, které pro mě byly intuitivní i zřejmé. Moje jídlo se tak začalo opírat o kvalitní, čerstvé, domácí, sezonní a pokud možno lokální suroviny. V té době jsem měl hodně času, a tak jsem si většinou vařil sám. Bylo to období, kdy jsem se rozhodl ukončit Vysokou školu a odjet z Pardubic zpět do Olomouce. Jeden z důvodů byl také ten, že se moji rodiče rozvedli a já chtěl pomoci mamce s náročnější životní situací. Nastoupil jsem tedy do firmy a začal pracovat. Tímto jsme měli s mamkou peníze a mohli se společně podporovat. Já se zajímal o různé techniky, a hlavně jsem doma začal více vařit a nakupovat jídlo. Mamka byla ráda, že to nemusí řešit a může si odpočinout. Toho, že připravuji jídlo, fotím a sepisuji různé recepty na svoje sociální sítě si všimli lidé z mého okolí. Začal jsem tedy pořádat pikniky, které se opírali o vegetariánství, veganství, raw food. Lidi, to začalo bavit a vytvořili jsme super komunitu, otevřených lidí, kteří chtějí ve svých životech něco změnit a žít lépe. Ve finále tohoto mi bylo řečeno, abych si tyto informace nenechával pro sebe. Jestli bych nechtěl vybudovat v Olomouci nějaké centrum pro osobní rozvoj s restaurací. Přišlo mi to jako super nápad, a tak jsem sestavil tým lidí a opravdu jsme vybudovali takové místo. Tehdy mi bylo 22 let a v Olomouci jsme otevřeli Živou Zahradu. Projekt, který vznikl z nadšení a touhy ukazovat lidem, že mohou být zdraví a rozvíjet se v oblastech, které vedou k větší radosti v životě. Mimo to, že jsme připravovali super jídlo, pořádali jsme také různé akce. Bavily nás témata jako ekologie, přírodní kosmetika, přírodní stavitelství, jóga, meditace, konstelace, podnikání, osobní značka, překonávání překážek. Pořádali jsme také filmové večery s 3. chodovým menu a sdílením o poslání filmu na konci. Byly to 3 skvělé roky, za které jsem ohromně vděčný. Na konci 3. roku, jsem se rozhodoval co dál. Živá Zahrada mi brala v průměru 14 hodin denně a já cítil, že musím udělat změnu. Na konci roku 2017 jsem se rozhodl tento projekt ukončit.
U nás to znám, ale co jiné krajiny?
Měl jsem hodně síly a chuti poznávat Svět a zkusit si žít zase trošku jinak. Započala cesta cestování a poznávání jiných krajin. Díky tomu jsem se mohl podívat, jak to funguje v jiných krajinách, státech a kontinentech. Pozorovat jsem, jak se k sobě jinde lidé chovají, jaké mají vyznání, co jsou jejich priority a hlavně, jakou mají kuchyni.
Po návratu zpět do České republiky, jsem byl plný dojmů. Říkal jsem si, že všechno to, co jsem se naučil, přinesu zpátky do mé rodné země a pokusím se tím obohatit své okolí. Začal jsem tedy pořádat přednášky, kurzy, kempy pro veřejnost a ukazovat jim co jsem se naučil. Zároveň ve mě pořád byla chuť připravovat lidem skvělé jídlo. Vytvořil jsem si tedy tým lidí a s nimi jsem objížděl letní festivaly, kde jsme měli stánek s občerstvením. Byla to skvělá doba a vím, že se k tomu znova vrátím. Byli jsme hodně venku, poznávali nové lid, účastnili se workshopů, které se na festivalech kolem osobního rozvoje vytvářely. Díky tomu jsem poznal hodně nových lektorů a lidí, kteří učí zase další lidi, jak žít o trošku lépe. Jsou to právě různé techniky a způsoby stravování, které nás posouvají do lepšího zdraví.
Cesta spojování
Tito lektoři pořádali víkendové akce, na které potřebovali kuchaře. No a jelikož jsem byl kuchař s přesahem, bylo jasné, že to dáme dohromady. Začal jsem tedy jezdit na víkendové pobyty, které byly zaměřeny na sebe poznání a osobní rozvoj. Připravoval jsem takové jídlo, aby korespondovalo s technikami a energií toho, daného pobytu. Lidem to mega chutnalo a ptali se mě, kde mám recepty, kde mám web, nebo kuchařku. Já jim říkal, že vařím intuitivně, vždy na to, co je aktuálně potřeba. Jenže mi to nedalo, jelikož otázky na knihu stále vzrůstaly. Tohle se mi dělo vlastně už od doby restaurace.
V době Covidové
Rok 2020 byl pro hodně z nás zásadní a zasáhl celou Planetu. Zpomalil anebo úplně zastavil spousty z nás. To platilo i pro mě. Říkal jsem si dobře situace je taková, to nezměním. Jak k tomu mohu přistoupit jako dar a využít toho k obohacení sebe a také lidí kolem mě. Byl jsem doma a nemohl pořádat své akce, víkendové pobyty také nebyly a já začal přemýšlet, co v minulosti po mě lidé chtěli a já na to neměl čas. Jasně, odpověď byla zřejmá. Už pár let se mě, lidé ptali, jestli mám kuchařku, jestli mám nějakou knihu, ve které jsou sepsané moje myšlenky a recepty. Byla to pro mě veliká výzva, ale zároveň jsem věděl, že je to něco, co ode mě okolí vyžaduje a chce abych sepsal. Nebylo dalšího místa pro moje strachy a různá omezení, které jsem si dával. Pustil jsem se do tvorby knihy. Nikdy předtím jsem to nedělal, ale podpora, která přicházela od lidí, byla silnější než já. Vlastně to bylo zcela očividné. Měl jsem na to zkušenosti, měl jsem ověřené od lidí, že jim jídlo chutná a informace zlepšují jejich život. Rozhodl jsem se tedy napsat knihu, která spojí moji vášeň k vaření s životním stylem, který mi dokázal přenastavit můj život do větší radosti a svobody. Vznikla tak tato transformační kuchařka, která spojuje přístupy, jež mě vedou životem a pomáhají mi v každodennosti. Díky vám, za to, že jste mi v tom pomohli. Touto spoluprací mohla tato kniha vzniknout. Nyní, je přede mnou další otázka. Líbí se vám můj příběh a kniha natolik, že ji podpoříte a společně ji vydáme?
Co je náš cíl?
Cíl této knihy je nadchnout vás do života a upevnit vaše zdraví. Ukázat, že život je šťavnatý a máme sílu na to, upravit si ho podle sebe. Recepty a přístupy jež najdete v této knize mně osobně přispěli k tomu, že jsem si vyléčit "běžné" civilizační problémy. Od malička jsem měl problémy s ekzémem, astma, problémy s trávením, s kůží s kvalitnou zubů. Zároveň s pomocí k lepšímu zdraví, vám kniha pomůže i ve vašem myšlení, které vím, že pozvedna na úroveň, díky které budete schopni řešit životní situace více v klidu a bez zbytečného stresu. Můžete tak pocítit, lepší zdraví, více energie a chuť žít.
Detaily
Principy života jsou v mnoha oblastech hodně podobné. Každý si je odžíváme, ať chceme nebo ne. Jakmile se naučíme tyto principy vnímat, vklouzneme do přirozeného proudu života. Tento proud si můžeme představit jako vaření skvělé polévky. Potřebujeme na to nějaký postup, ingredience, čas a chuť do činnosti samotné. Abychom mohli takto tvořit, musíme mít silné tělo, mysl i ducha. Každý jeden z nás si tak vaříme tu svoji polévku z věcí, které jsme se za dobu našeho života naučili. V této knize najdete recepty a doporučení na ingredience, které vedou k tomu, aby naše polévka splňovala principy, jež se opírají o zdraví a plnohodnotný život.
... a ještě něco navíc
Nejvíce mě na tom baví, asi fakt, že vůbec nevím, co vydání této knihy způsobí. Tak je to vždycky, člověk vlastně neví, ale doufá, že to, co dělá, má smyl a ten smysl, si tvoříme dohromady.
Kdo jsme?
Jsem jeden z mnoha miliard lidí, který dostal tu možnost žít. Vlastně mě nikdo neučil, co to znamená, být člověkem. Rozhodl jsem se tedy nastoupit na tuto cestu a metodou pokusů a omylů, zjišťovat jak moc boží, tento život je. Věnuji se osobním konzultacím, na téma osobního příběhu a vlastních darů. Pořádám kurzy vaření a sdílené večeře. Hodně mi dává smysl budovat silné a kvalitní vztahy s lidmi ve svém blízkém okolí. Stejně tak projevovat vlídnost lidem, které běžně potkávám na ulici, nebo jsou ve službách pro veřejné blaho. Každý jeden z nás tu má svoje místo a je třeba, za to být vděčný. Společně s podobně naladěnými lidmi vytváříme projekty, ve kterých učíme lidi jak mít více energie a lepší zdraví v životě. Učíme je pracovat s tělem, myslí, dechem, psychikou. Ukazujeme, že je v nás mnohem více a dokážeme skvělé věci, když budeme táhnout za jeden provaz.
Proč to děláme?
Já věřím, že kvalitní myšlenky by se měly sdílet a podporovat. Sám tento přístup žiji, a tak mi dává smysl, být zdrojem toho co chci vidět, když ráno otevřu oči a vykročím do života. Díky za to, že to může být, také k(vůli) vám...
Na co použiji vybrané peníze?
Mně osobně dává smysl tvořit věci, které jsou nějakým způsobem obohacující, jak pro mě tak, pro lidi jako jste vy. Právě proto jsem použit tuto kampaň na podporu celého projektu. Penízky, které knize dáte, chci použít na zaplacení nákladů na tisk, grafiku, ilustrace,korekturu, použité přístroje, nakoupené suroviny, focení fotek. Zároveň bych rád pokud tomu situace umožní, udělal knize velkolepý křest a neklamu, aby o ní vědělo více lidí a mohla tak lépe sloužit.
Ve své tvorbě bych rád pokračoval, pokud to penízky umožní, začnu pracovat na dalších knihách a projektech, které mám už delší dobu v hlavě a vím, že zde mají své místo. Děkuji vám, za to, že mi s tímto pomáháte.
Tak projekt hlásí posledních 22. hodin do konce. WOW, pro mě mega jízdra. Nejvíce jsem si ověřil sám sebe, svoje vnitřní nastavení. Protože to bylo výzva, přišli sestupy energie, nemá to cenu stavy a tak dále. Tam jsem se musel opřít do svých hodnot a učení, které jsem se naučil, jak pracovat s…
Více3 dny a pár hodin. Chybí mi poslední 100. a zvládneme to. Je to napínavé, až do konce :) Pokud můžeš, budu rád za poslední serii sdílení a nějakého příběhu ven, že společně to zvládneme :) Jinak se, už těším, až vám budu rozesílat vaše dárky, knížky, konzultace a další balíčky. Díky moc, Honza...
Více
Komentáře