Podařilo se zachránit 110 ha orchidejových luk, mokřadů a stepních strání. Na jejich péči potřebují nyní dobrovolníci z pozemkových spolků nové hrábě, kosy, křoviňáky a pomoc s odvozem pokosené trávy či přesunem stád oveček a koz.
Autor: ČSOP
V rámci kampaně Místo pro přírodu se podařilo díky veřejnosti od roku 2003 vykoupit 110 ha přírodně cenných lokalit. Takových, kterým hrozilo zničení, nebo pozemků, kde byl „návrat přírody“ vhodný. Vykoupit pozemek ale mnohdy k záchraně cenné lokality nestačí, o mokřady, orchidejové louky i stepní stráně je nutné pečovat. A tak dobrovolníci z pozemkových spolků kosí, hrabou, nechájí spásat louky stádem koz či oveček a vyřezávájí části křoví, které lokality po dlouhých letech nezájmu utiskují.
Usnadnit péči o přírodně cenné lokality dobrovolníkům z pozemkových spolků. Chceme pro ně koupit kvalitní nářadí - kosy, hrábě, motorové pily, křoviňáky, zajistit nezbytné finance na „šťávu“ do nich, odvoz pokosené trávy či převoz koz a ovcí, které jsou výbornými pomocníky, ale samy na mnohdy vzdálené lokality nedoběhnou.
Typickým pozemkovým spolkem je parta lidí, která se zajímá o přírodu ve svém okolí. Nejenom, že ji pozorují, ale jsou ochotní pro ni i něco konkrétního udělat. Nechtějí se dívat, jak louka plná motýlů zarůstá, jak se kácí stoletý jedlobukový prales, jak se z místa, kde ještě loni kvákaly desítky žab a poletovaly vážky, stává mrtvá vybetonovaná nádrž. Založí spolek a vydají se za vlastníkem pozemku vyjednávat. Vysvětlují, nabízejí alternativy – a když se podaří, srdci blízkou lokalitu si nakonec od vlastníka pronajmou či koupí. A pak chodí o víkendech ty „své“ (někdy již opravdu své) louky kosit, uklízet, na vhodných místech budují tůně pro obojživelníky, někdy přidají i nějakou tu naučnou stezku, lavičku či pozorovatelnu, aby se o tu krásu podělili.
Pokud se chce taková parta nazývat pozemkovým spolkem, musí dodržovat přísná pravidla. Na jejich dodržování dohlíží Český svaz ochránců přírody (ČSOP), spolek s více jak pětatřicetiletou tradicí péče o naši přírodu. Právě ČSOP se totiž ujal role koordinátora hnutí pozemkových spolků u nás. Což znamená, že nejen hlídá, aby se za pozemkový spolek nevydávala nějaká realitní kancelář a aby nedocházelo ke zcizení vykoupených pozemků, ale pozemkovým spolkům se snaží i všemožně pomáhat.
Příroda byla k naší zemi mimořádně štědrá. Jak důležitou součástí našeho života příroda je, si však často uvědomíme až v okamžiku, kdy o nějaký její kus přijdeme. Kdy místo stromů najdeme pařezy, místo zurčícího potoka betonové koryto, místo louky staveniště a místo krásné vyhlídky billboard. Čím dál větší plochy naší krajiny jsou zastavěné a ani intenzivně zemědělsky či lesnicky obhospodařovaná území nejsou zrovna tím, kde by se planým rostlinám a volně žijícím živočichům dobře žilo. Druhým extrémem je pak opuštěná krajina, která má sice jisté kouzlo „divočiny“, avšak pro řadu druhů rostlin a živočichů, zejména těch vzácnějších, je paradoxně stejně nepřátelská, jako lány kukuřice či smrková plantáž. Kouzlo krásy a druhové bohatosti středoevropské krajiny je v tisíciletém spolupůsobení přírody a lidí, v jemné mozaice nejrůznějších stanovišť více či méně ovlivněných člověkem, přesto krásných na pohled, plných zajímavých druhů rostlin, hmyzu, ptáků... Právě takovou krajinu se snažíme chránit.
Na orchidejovou louku můžete jet na výlet. S naším průvodcem odhalíte po ČR takových míst celou řadu.
Exkurze v záchranné stanici pro volně žijící zvířata a fotka se sovou.
Pokud milujete sovy, odměna je pro Vás jasná! Vypouštění z vlastních rukou.
Jedna ze zachráněných lokalit je v Praze a jmenuje se Triangl, více o ní se dočtete v článku pražského Deníku. Kdo by to byl čekal "džungli" uprostřed velkoměsta:). I tam je potřeba několikrát za rok naskákat do jezírka a likvidovat část porostu orobince, pohrabat se bahníčkem a přořezávat nálety.…
Více
Komentáře