Podpořte vydání čtivé a poutavé knížky pro kluky i holky a start autorova samostatného a nezávislého knižního podnikání.
Autor: Jiří Macoun
Všechno, nebo nic. Projekt skončil 5.11.2016 v 19:12.
Usiluji dokázat, že kniha sepsaná současným českým autorem obstojí i v té nejtvrdší konkurenci světové literatury pro mladší čtenáře.
V šesté třídě jsem si během zkoušení jiných žáků učitelkou četl na doporučení kamaráda v čítance úryvek z knihy Julese Verna „Tajuplný ostrov“. Přelouskal jsem i připojené literárně vědné teoretické ponaučení, které vyzdvihovalo mimořádně svižný začátek celého románu. Dodnes si pamatuji na myšlenku, která mi vzápětí bleskla hlavou:
Takhle budeš psát knihy i ty!
V jistém ohledu, když ne všeobecně, musí být výjimečný autor ujetý. Jeví-li se jako tuctovka, nestojí za pozornost, protože všednost hraničící s nudou se přenese i do jeho díla.
Nikdy jsem nehltal knihy jako na běžícím pásu jednu za druhou. Ovšem ty, které mě zaujaly, jsem četl neustále dokola. K mým oblíbeným autorům patří K. Čapek (povídky), Stanislav Lem, Jules Verne, E. Štorch a v poslední době J. Jonasson (Analfabetka, Stařík) a mnoho dalších.
Na povídkách Experiment Max si cením především důmyslné výstavby dějových linek. O tom, jak se mi literární teorie podařilo převést do vlastního díla, se můžete přesvědčit na příběhu nazvaném Andílek zde.
Nejsem si úplně jistý, zdali je ústřední postava Maxmiliána Brože příkladem hodným následování ve všech aspektech. V každém případě jeho příběhy čtenářům naznačují, že nemusí jen sedět u konzolí a mobilů. Mohou trávit čas venku na čerstvém vzduchu, protože s kladivem či šroubovákem v ruce nebo vlastnoručně zhotoveným naváděcím systémem raketové střely lze zažít spoustu strhující zábavy, která v mnoha ohledech předčí slast prožívanou při mačkání herních tlačítek.
Obrázek k příběhu Teorie stopu (Jiří Macoun 2016) Obrázek k příběhu Souboj dronů (Jiří Macoun 2016)
První skromné, až ubohé, vydání knihy přineslo jednu velkou výhodu. Texty jsem měl možnost vyzkoušet na stovkách dětí během autorských čtení. S nepatrnými výjimkami jsem se setkal vždy s velice příznivým, mnohdy nadšeným hodnocením malých posluchačů. Nicméně rukopis knihy prošel od té doby velmi důkladnou stylistickou úpravou a byl doplněn ilustracemi vytvořenými autorem.
Obálka prvního vydání. Obálka nového připravovaného vydání.
Poměřujeme-li význam tvůrčího vkladu při tvorbě knih finančním profitem jednotlivých profesí, je autor či autorka tím nejméně důležitým prvkem. Právě jim tuzemský nakladatel vyplatí odměnu, kterou lze bez uzardění označit za nicotnou. Chápu, že vydávání knih je náročné na investice a při počtech výtisků, které lze prodat, tržby nejsou velké. Proč je ale zisk dělený v naprostý neprospěch toho, kdo to všechno vymyslel?
V okamžiku, kdy jsem začal tušit, jaké možnosti má startovací program HitHit, jsem připadl na myšlenku opustit jednou pro vždy zavedené cesty díla od autora ke čtenářům. Pouštím se zkratkou, která se mi jeví spíše jako dálnice. Přímá cesta, přehledná a mířící k cíli, kterým je pro mě vrcholně spokojený čtenář, jenž si nad knihou jen vrní. Tedy váš kluk nebo holka, případně i vy sami. Vyberte si odměnu a podpořte povstalce. Děkuji.
Chtěl jsem se stát jen dobrým spisovatelem. Zpočátku jsem se domníval, že knihu napíši, jak nejlépe umím, nakladatel obstará obrázky, sazbu, dílo vydá a hlavně knížky bude s vervou a odborně zdatně prodávat. Všechno je ale jinak.
Mnohdy přes gramatickou korekturu pronikly chybky a překlepy, a to i u renomovaných nakladatelství, což se dá ale jaksi pochopit. Jsme lidé a chybujeme. V pravopise občas mnohý.
Hůře jsem se vyrovnával s absolutní absencí jakýchkoliv plánů na podporu prodeje. Bylo úplně jedno, jestli knihu vydávalo malé, velké nebo obrovské nakladatelství. Nikdy nikdo nevymyslel ani tu nejjednodušší vtipnou akcičku na zvýšení zájmu o knihu. A když jsem přišel s troškou do mlýna osobně, marketingové oddělení všechno zpackalo naprosto dokonale. Pro naučnou literaturu bylo složité získat dobré ilustrátory.
K nápravě stavu jsem se naučil vytvářet obrázky, tedy malovat. Ponořil se do studia typografie a teď je jen na mně, zda uspěji i v prodeji. V případě, že nikoliv, moje chyba a neumětelství. Ale už na základce jsem se snášel občasné koule z písemek s vědomím, že si za ně mohu sám.
Níže je ukázka mé grafiky (nesouvisí s připravovanou knihou).
Komentáře