TURNOVÝ HÁJ 9 je devátá kniha sloupků, které byly v loňském roce vysílány na stanici ČRo Plus a publikovány v časopisech Reportér. Ráda bych na Hithitu získala prostředky na výrobu knihy. Loni se, díky Vám, povedlo, tak snad i letos. Pojďme na to!
Autor: Eva Turnová
TURNOVÝ HÁJ
je literárním projektem Evy Turnové, bývalé baskytaristky kapely The Plastic People of the Universe a autorky sloupků, které byly v uplynulých deseti letech pravidelně publikovány v časopisech Instinkt, Reflex, Reportér a Deník pod názvy Turnový háj a Turnádo. Mají také podobu glos a jsou týdně vysílány na rozhlasové stanici ČRo Plus a příležitostně na stanici Dvojka v pořadu Pokračování za chvilku.
O ČEM TO JE
Turnové háje jsou hutné minipovídky, jemné hořkohumorné glosy současnosti, texty nabité ironií, ve kterých nejde ani tak o prezentaci konkrétního názoru, jako spíš o hravé zachycení absurdity různých situací a zážitků z každodenního života.
Témata jsou jednak provařená – láska, vztahy, strach, odpuštění, utrpení; jednak souvisí s prostředím, ve kterém se autorka pohybuje – hraní s kapelou, ale třeba i proces psaní, hraní si se slovy i úplné fabulace.
KNIHA
Knihy těchto fejetonů, obohacené vlastními ilustracemi autorky už devátým rokem vycházejí pod značkou Eturnity. Vyšel také výbor z prvních pěti dílů v nakladatelství Argo pod názvem BE100F (best of), a audio kniha „Čtení z Turnových hájů“. V letech 2018 - 2021 uvádělo brněnské divadlo Husa na provázku jejich dramatizaci.
Ke vzniku devátého dílu Turnového háje, na kterém se právě pracuje, můžete svým dílem přispět i Vy.
BIO NEBIO
Eva Turnová vystudovala Filozofickou fakultu UK v Praze, obor čeština a angličtina.
Přeložila knihu Marka Vonneguta Expres do ráje, zfilmovanou verzi Červeného trpaslíka a několik filmů a scénářů.
Hrála ve filmech Jana Hřebejka, Petra Zelenky a Viktora Tauše; složila hudbu k filmům Igora Chauna a Tobiáše Jirouse.
Působila jako baskytaristka v kapelách DG 307, Šílenství Mejly Hlavsy a The Plastic People of the Universe; v současnosti koncertuje s vlastní kapelou Eturnity a Fiktivní Šílenství.
Přispívá do týdeníků Instinkt, Reflex, Reportér, Respekt, Deník, a svými glosami do pořadu Názory a argumenty v Českém rozhlasu Plus a Pokračování za chvilku na stanici Dvojka.
Od roku 2019 má svou talk show nazvanou „Procházka turnovým hájem“, na kterou přijali pozvání hosté Radkin Honzák, Pjér la Šé´z, Vladivojna la Chia, Jan Hřebejk, Adéla Elbel a Jan Kraus.
ÚSPĚŠNÝ PROJEKT
Částka, kterou je potřeba vybrat, bude použita na tisk a úpravu knihy, která bude ve středu 6.10. pokřtěna v divadle Archa.
Knihu pokřtí MUDr. Radkin Honzák. Kromě autorského čtení bude součástí programu koncert kapely Eturnity, a jako hudební host vystoupí neúnavný hledač neprošlapaných cest, zpěvák a kytarista, Oldřich Janota. Večerem bude provádět Igor Malijevský.
ODMĚNY
Nabídka odměn je pestrá, od získání devátého dílu přes libovolnou kombinaci všech vydaných dílů, návštěvy křtu knihy, čtení v kuchyni, zakoupení originálních obrazů - ilustrací knihy atd.
(Obálky knih a ilustrace se zobrazí, když kliknete na šipku u úvodní fotky vlevo nahoře).
Nezapomeňte po výběru odměny uvést svou poštovní adresu.
DVĚ UKÁZKY
ŽÁBA NA PĚTCE
Když jsem si šla v respirátoru za zbytek kompenzačního bonusu číslo pět koupit do Datartu náplň do tiskárny, abych si mohla vytisknout žádost o kompenzační bonus číslo šest, a u pokladny po mě požadovali jméno, telefon, mailovou a poštovní adresu, vzpomněla jsem si na podobenství o žábě v hrnci.
Jakmile žábu hodíte do hrnce, kde se voda prudce vaří, snaží se z hrnce vyskočit. Když ale zapnete sporák na jedničku a vložíte žábu do vlažné vody, kterou ohříváte postupně, žába zjistí, že se něco děje, až když je téměř uvařená.
Loni touto dobou nás zapnuli rovnou na pětku, ale šéfkuchař Žabiš naštěstí plotýnku záhy stáhl na jedničku, jelikož měl z předešlého roku zabukovanou dovolenou v Chorvatsku, a tak mohl jet na dovču celý žabí národ. Žábám bylo dokonce povoleno nabažit se kultury, pokud budou ve velkých rozeskocích.
Na podzim před volbami zůstala žába stále mírně tažená na jedničce. Po volbách se ovšem prudce přepnula rovnou na trojku. Začaly zákazy. Žabí národ kvákal proti, ale nebylo mu to nic blatný. Některé samostatně výdělečně čilé žáby začaly mít problém s žabobytím, jelikož nedosáhly ani na jeden z podpůrných programů, a tak se začaly živit jak uměly: například rozvozem obědů pro dámehmyz.cz.
Před Vánoci se žába zmírnila na dvojku, aby byla takzvaná pohoda, otevřely se obchody i restaurace, které se zase hned zavřely spolu se zákazem večerního vyskakování.
Od Nového roku se žába vaří čím dál víc. Šéfkuchař Žabiš vyhlášením nouzového stavu přepnul sporák na čtyřku.
Nyní ještě přitvrdil omezením volného pohybu žab, které jsou nyní zahnané do svých minižabinců.
Šéfkuchař intenzivně přemýšlí co ještě zakázat. Ptá se provozářky Žabišové:
„Co máme teď?“
„Velikonoce,“ odpoví Žabišová.
„Zakážem pomlázke, nechci žádné žabomrsky. Dýchaní jsme zakázali?“
„Skoro jo, doma dejchat nejde a venku to nikdo dlouho nevydrží.“
„Na čem je pes?“
„Na trojce.“
„A žába?“
„Na pětce.“
„Dej žábu na víc.“
„Ale Žabouši, pětka je maximum, žába už skoro nekvává.“
„Prosím tě, použij své í kvá a zavolej elektrikáře, ať zkrátka přidělá na všech sporáke šestke a sedmičke. Každému ho dovezu osobně. Proti podpisu ‚na vlastní žábost‘.“
VIZUALIZACE
Když jsem se na své první terapii zeptala psycholožky, kolik si účtuje za hodinu, řekla mi:
„Nechám to na vás. Na kolik si té hodiny ceníte?“
„Na stovku.“
„Jenom na stovku? A důvod?“
„Vzhledem k mým finančním možnostem je to akorát.“
„Vidím, že vaší třináctou komnatou je neschopnost přitáhnout si do života hojnost.
Zkusíme si hned na úvod takovou vizualizaci. Je to vlastně určitá forma sugesce, která má na náš život přímý vliv. Skrze vizualizaci můžeme dosáhnout svých cílů a přání.
Zavřete oči a představte si sama sebe už jako milionářku se vším všudy. Krásné šaty, vilu u moře, luxusní auto, prostě hojnost. Máte to?“
„Nemám.“
„Proč?“
„Nejde to.“
„Tak si představte něco jednoduššího. Válíte se v kupě bankovek. Jde to?“
„Nejde.“
„Tak si představte pro začátek jednu stovku.“
„Nic.“
„Umíte si představit sluníčko, sněhuláka, domeček?“
„Ne.“
„Představovala jste si vůbec někdy něco?“
„S kamarádkou jsme sedávaly na chalupě u krbu a po pár lahvích vína se mi vždycky v něco proměnila.“
„Třeba v co?“
„Třeba v Bohdalku.“
„To není vizualizace, to je diagnóza!“ vypakovala mě psycholožka.
Díky ní jsem konečně pochopila, proč nikdy netrefím nikam podle návodu podaného ústně, proč přeskakuju celé kapitoly knih, kde se jedná o popis objektu, zatímco eseje od Henryho Millera, kde jde o myšlenkové pochody, zhltnu jedním dechem. Jsem prostě s vizualizací na štíru. Ale dá se s tím žít, i když občas dochází k situacím, které nekončí úplně konstruktivně.
Před týdnem přijel ke mně na chalupu instalatér domluvit zavedení vodovodní přípojky a odpadu.
„Tak říkejte, jakou máte představu.“
„Aby mi tekla voda do baráku a odpad z baráku.“
„Koukám, že jste spíš dramatik než praktik. Tak heleďte se, odhrábnem drny, pásákem uděláme díru devadesátku, na dno hodíme písek, položíme trubky, celý se to zhutní žábou a odpad se rozšmelcuje v kalovce nebo napojí na místní řád. Trubky dáme asi stovky, jestli si to umíte představit.“
„Neumím si představit ani jednu stovku, ani kupu bankovek, ani sněhuláka, sluníčko, nebo domeček. Jenom Bohdalku u krbu. Vizualizaci po mně nechtějte.“
„Tak aby bylo jasno, já nepřijel kvůli žádný vizunalizaci, ale kvůli kanalizaci.
A dejte mi pokoj s Bohdalkou, umíte si vůbec představit kolik mám práce?“
„Právěže ne.“
Zdravím a moc děkuju, že jste se podíleli na vzniku knížky Turnový háj 9, která už díky Vám šustí na ofsetových válcích. Objednané knihy, cédéčka a visací sloupky začnu hned po křtu postupně rozesílat. Pro majitele pozvánky na křest připomínám, že vstupenku i s knihou budete mít připravenou v den…
Více
Komentáře